Menu

           Pokračování Klánovice 2026



13:53:03 09/23/2026

Posezení s Arnoštem Hejdukem v Babiččině Besedě

Dnes jsem příjemně poseděl a poobědval s Arnoštem Hejdukem. Společně jsme si popovídali o našem domovském Golf Clubu Praha (GCP) a s láskou zavzpomínali na mládí prožité v Mariánských Lázních.Vybavili jsme si tehdejší číšníky, kteří kolem nás kmitali s plnými tácy piv a nosili kávu se šlehačkou, které se tehdy neřeklo jinak než „káva golf“. Jeden z těchto nezapomenutelných číšníků se jmenoval Žlabatka. Vzpomínka padla také na Hanuše Goldscheidera, kterému nikdo neřekl jinak než Goldy, a samozřejmě i na další společné známé z našich mladých let

13:30:23 09/22/2026

V Babiččině Besedě s Tomášem Slavíčkem

v Babiččině Besedě 22. 09. 2026

Po nějaké době jsme zašli na oběd s Tomášem Slavíčkem. Vzpomínali jsme na doby, kdy jsem jezdil na dětské turnaje, které organizoval jako šéf Akademie Slavíček. Pod sebou měl tehdy několik golfových klubů, kde trénovaly děti. Vždycky jsme se sešli u benzínové pumpy na Smíchově, já jsem si k němu přisedl do auta a společně jsme vyrazili na hřiště. Tam jsem fotil samotný turnaj i předávání cen.
Po skončení mě buď Tomáš odvezl k autobusu či metru, abych mohl jet domů, nebo pro mě přijel můj caddie Jiří Smetana. S Jirkou jsme pak často přejeli ještě na další golfové hřiště, kde jsme si dali kávu, nebo jsme zamířili přímo do Babiččiny Besedy na dobré jídlo a kávu.

21:10:18 09/16/2026

Posezení s Dagmar Peckovou v KC Beseda

Dnes ráno na mě na Facebooku vyskočilo upozornění, že od 18 hodin bude v KC Beseda Dagmar Pecková předčítat ze své knížky Ty vole se neříká. Nakonec přečetla jednu kapitolu, ale jinak hovořila hlavně o svém životě. Neměla ho lehký, protože její matka měla čtyři zaměstnání, aby všechno finančně utáhla.
Při tom vyprávění jsem si vzpomněl na svou vlastní maminku, která měla také několik prací, aby to zvládla. Nejvíc jí pomáhala babička, která se mnou chodila na rehabilitace, protože mám poporodní dětskou mozkovou obrnu. Mám ještě bratra, kterého matka dala do týdenních jeslí a potom do týdenní školky, aby toho na babičku nebylo moc.
Dagmar Pecková mluvila převážně o politice a o tom, s kým vším jednala. Mluvila také o politické straně AfD, kterou přirovnávala k hnutí kolem Hitlera a označila ji za velmi nebezpečnou.

06:02:51 09/14/2026

Ladislav Smoljak 

Ladislav Smoljak 19. 07. 2003 Okolo Vidrholce 

Ladislav Smoljak Životopis

Ladislav Smoljak (9. prosince 1931 Praha – 6. června 2010 Kladno) byl významný český režisér, scenárista, dramaturg, herec a pedagog, který se zapsal do historie české kultury především jako spoluzakladatel legendárního Divadla Járy Cimrmana. Společně se svým dlouholetým tvůrčím partnerem Zdeňkem Svěrákem vytvořil fenomén fiktivního českého génia a zanechal po sobě řadu kultovních divadelních her a filmových komedií.

Mládí a pedagogická kariéra

Ladislav Smoljak se narodil v Praze do skromných poměrů krejčího a dělnice.

  • Po maturitě na gymnáziu v roce 1952 se neúspěšně pokoušel o studium divadelní režie na DAMU.
  • Zvolil si proto náhradní cestu a vystudoval matematiku a fyziku na Vysoké škole pedagogické.
  • Po absolutoriu působil jako asistent na Fakultě technické a jaderné fyziky UK a následně vyučoval na gymnáziu v Brandýse nad Labem.

Novinářská činnost a vznik Zlatého slavíka

Na začátku 60. let školství opustil a začal se věnovat kultuře a žurnalistice. Působil jako redaktor časopisu Mladý svět a později v nakladatelství Mladá fronta. Během svého působení v Mladém světě v roce 1962 vymyslel populární čtenářskou anketu Zlatý slavík.

Divadlo Járy Cimrmana

V roce 1967 stál společně se Zdeňkem Svěrákem, Jiřím Šebánkem a Milem Čepelkou u zrodu Divadla Járy Cimrmana. Po odchodu Jiřího Šebánka vytvořil se Zdeňkem Svěrákem stabilní autorskou dvojici. Pro divadlo společně napsali 15 divadelních her (např. Hospoda Na mýtince, Vražda v salonním coupé, Záskok či České nebe), které Smoljak také režijně vedl. Kromě toho založil i vlastní komorní sdružení Studio Láďa.

Filmová tvorba

Smoljak se nesmazatelně zapsal do zlatého fondu české kinematografie jako scenárista i režisér. Mezi jeho nejznámější filmové počiny patří:

Role

Filmové tituly

Spoluautor scénáře

Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), Marečku, podejte mi pero! (1976), Na samotě u lesa (1976)

Režie a scénář

Kulový blesk (1978), Vrchní, prchni! (1980), Jára Cimrman ležící, spící (1983), Rozpuštěný a vypuštěný (1984), Nejistá sezóna (1987)

Jako herec se objevoval nejen ve svých filmech, ale ztvárnil také menší, často rázovité role v řadě dalších českých snímků.

Závěr života

Ladislav Smoljak byl aktivní do posledních chvil, v divadle hrál i přes vážné zdravotní problémy. Zemřel 6. června 2010 v nemocnici v Kladně na následky zápalu plic spojeného s dlouhodobým onkologickým onemocněním. Místem jeho posledního odpočinku jsou pražské Olšanské hřbitovy. Jeho syn David Smoljak pokračuje ve veřejném životě jako lokální politik a senátor.

Dnes, 14. září 2026, byla v Parku Hedviky slavnostně odhalena socha Ladislava Smoljaka.

Akce se zúčastnila starostka Pavla Fischerová a také syn slavného režiséra, David Smoljak. Paní starostka nás všechny přivítala a předala slovo Davidovi. Ten přítomným přečetl dopis od Zdeňka Svěráka, který se bohužel nemohl zúčastnit, protože se stará o nemocnou manželku.
Po skončení oficiální části u sochy se program přesunul do KC Beseda, kde proběhla beseda s herci Divadla Járy Cimrmana. Sedl jsem si do první řady, abych měl co nejlepší místo na focení. Vedle mě se posadil pán, který mi byl od pohledu povědomý. Jakmile ho moderátor představil, zjistil jsem, že mým sousedem je pražský primátor Bohumil Svoboda.
Po diskuzi jsme jako třešničku na dortu zhlédli dokument Po stopách Járy Cimrmana, který bude příští rok vysílat Česká televize. Po skončení celé akce jsem jel domů, sedl k počítači, stáhl fotky a napsal tento text, který jsem nechal stylisticky doladit umělou inteligencí.

Foto

05:30:46 09/12/2026

Zábavné odpoledné s Hasici a Mechofest 

 

Kolem půl druhé jsem vyjel ke škole, kde se konalo Zábavné odpoledne s hasiči. Tentokrát akce neprobíhala v prostoru před Halou Starosty Hanzala, kde sice stála hasičská auta, ale všechno hlavní dění se odehrávalo na dvorku. K vidění tam byly i hasičské veterány. Bohužel historická Praga AN „Andula“ cestou z Českého Brodu dostala poruchu, a tak ji museli přitáhnout na tyči za osobním autem. Chvíli jsem na místě pobyl, všechno nafotil a pak jsem jel domů si odpočinout, abych měl sílu na večerní akci. Doma jsem se ještě díval na turnaj ze Severního Irska.

Mechofest

Z domova jsem vyjel před půl sedmou. Když jsem dorazil na místo, přivítala mě paní domu a ptala se, co si dám k pití. Poprosil jsem o nealkoholický Birell. Přinesla mi ho a já se pustil do focení. Potkal jsem tam lidi, kteří mě sice znali, ale já je moc ne. Program začínal až ve 20 hodin. Ještě chvíli jsem tam zůstal a udělal pár dalších snímků. Po nějaké době jsem si řekl, že už mám fotek dost, a vydal se na cestu domů.

Musel jsem jet opatrně, abych nevjel do nějaké díry a nepřeklopil se. Cestou proti mně šli tři lidé a jeden z nich říká: „To je pan Hradecký a Borůvka.“ Raději jsem to vzal klidnější ulicí. Ta, kterou jezdím obvykle, je totiž hodně frekventovaná a plná výtluků, tak jsem nechtěl riskovat, že do nějakého vletím a převrátím se.

Foto

06:28:37 09/04/2026 

Jolana Fuchsová a Jaromír Fuchs 

 

Jaromír Míša Fuchs a Jolana Fuchsová 

Jména Jolana Fuchsová a Jaromír Fuchs se společně objevují především v kontextu pražských Klánovic, kde oba výrazně zapsali do místní historie a komunitního života:

  • Jaromír „Míša“ Fuchs byl legendární postavou českého golfu a členem Síně slávy českého golfu. Své mládí prožil právě v Klánovicích, kde začínal jako caddie (kedík) na tamním hřišti. Po druhé světové válce v tomto sportu dominoval a vyhrál několik mistrovství.
  • Jolana Fuchsová působí jako zástupkyně ředitele na Masarykově základní škole v Klánovicích, je místní kronikářkou a platí za přední expertku na klánovickou historii. O dějinách obce mluví mimo jiné v Klánovickém podcastu.

Manžel Jolny Fuchsové fotbal Klánovice a Jaromír Fuchs

Jméno Jaromír Fuchs (známý pod přezdívkou Míša) do historie Klánovic neodmyslitelně patří, avšak nikoliv skrze fotbal, ale jako legenda českého golfu. S rodinou Jolany Fuchsové a jejího manžela Michala Fuchse, který vede FK Klánovice, ho pojí příbuzenský vztah.
Zde je upřesnění obou postav:
  • Michal Fuchs – Skutečný manžel paní zástupkyně Jolany Fuchsové. Je to právě on, kdo je aktivní v klánovickém fotbale jako místopředseda, trenér a správce areálu. 
  • Jaromír „Míša“ Fuchs (1935–2017) – S golfem začínal jako kluk právě na původním meziválečném hřišti v Klánovicích, kde dělal caddieho (nosiče holí). Vypracoval se v jednu z nejvýznamnějších postav domácí golfové historie, stal se mistrem republiky a v roce 2005 byl uveden do Síně slávy českého golfu. Na jeho počest rodina pořádá golfový memoriál

PS: Nevím, jak jsou příbuzní ale manžele nebyli

17:37:44 09/03/2026

Veletrh kroužků a návštěva mé neteře z Anglie

Včera jsem se dozvěděl, že ke mně přijede neteř s manželem a synem. Dorazit měla i sestra Veronika. Narychlo jsem proto zamluvil stůl pro pět dospělých a jedno dítě. Přes noc jsem si nabil baterku v Borůvce, abych nemusel volat SOS na odvoz domů.
Na oběd jsem vyjel s předstihem jako předvoj. V Babiččině Besedě mi už chtěli dát jídlo, ale řekl jsem, že raději počkám na rodinu. Dali mi aspoň pivo a já jsem mezitím sledoval kameru, jestli už přijeli a kdy půjdou dovnitř. Když dorazili, společně jsme si objednali. Po obědě jsme ještě chvíli poseděli a pak se vydali domů.
Doma jsem si chvíli odpočinul a kolem 15. hodiny vyrazil nafotit Veletrh kroužků. Tam jsem opět potkal spoustu kamarádek a kamarádů. Udělal jsem fotky a pomalu jel zpátky. Doma jsem ještě zastihl neteř a malé miminko – mého prasynovce Maxíka. Pak už jsem se pustil do úpravy fotek a psaní textu.

17:37:11 09/03/2026

Audience Václava Havla

V rámci vzpomínky na nedožité 90. narozeniny Václava Havla, které by oslavil 11. října, nastudovali Pavel Jankovský se svým kamarádem divadelní hru Audience. Představení se uskuteční 2. listopadu 2026. Audience se zde hrála již v roce 2008, kdy jsem měl možnost ji osobně nafotit.

  Audience Josef Abrahám a Pavel Landovský

Zaznam Cinoherního Klubu 

Legendární inscenace (1990)

  • Premiéra: 10. ledna 1990
  • Režie: Jiří Menzel
  • Obsazení: Pavel Landovský (Sládek) a Josef Abrhám (Ferdinand Vaněk)
  • Záznam: Představení tehdy zaznamenala Československá televize. Unikátní záznam je dnes dostupný v iVysílání České televize nebo v archivu Knihovny Václava Havla.

08:32:17  09/02/2026

Moje vzpomínka na Audienci která se hrála 13. 11. 2008 v KC Beseda Klánovice

na kterou jsem byl pozván Pavel Jankovský 1. 9, 2026 při zahajení škoního roku 2026 - 2027 

Audience z 13, 11. 2008 v KC Beseda

Ve čtvrtek 13. listopadu 2008 v 19:30 se v kulturním centru KC Beseda Klánovice odehrálo divadelní představení Audience od Václava Havla.

Detaily o představení:

  • Hra: Značně populární absurdní drama postavené na rozhovoru mezi spisovatelem Vaňkem a Sládkem v pivovaru.
  • Místo konání: KC Beseda (Slavětínská 120, Praha 9 - Klánovice).
  • Čas: 19:30.

konkrétní herci, kteří v tomto pražském představení účinkovali

V tomto konkrétním představení hry Audience odehraném 13. listopadu 2008 v KC Beseda účinkovali herci Karel Beseda a Radek Bár.

Šlo o oceňovanou inscenaci nezávislého divadelního souboru Divadlo na tahu, který se na absurdní dramata Václava Havla dlouhodobě specializuje.

Obsazení rolí:

  • Karel Beseda v roli Sládka
  • Radek Bár v roli spisovatele Ferdinanda Vaňka
  • Andrej Krob – režie celé inscenace

Shodou okolností se příjmení jednoho z hlavních herců (Karel Beseda) shoduje s názvem samotného kulturního centra.

FOTO

23:47:21 09/01/2026

Zakladatel Klánovic Václav Klán 

Historie Masarykové Základní škole Klánovice

Masarykova základní škola v Praze-Klánovicích má bohatou historii úzce spjatou s rozvojem samotné obce za První republiky a sehrála také významnou roli v dějinách československé armády.

Budova školy se nachází na adrese Slavětínská 200/46, Praha 9 – Klánovice.

Prvorepublikové začátky a multifunkční budova

Škola byla postavena v meziválečném období původně jako dvoutřídní obecná škola. Od počátku však nesloužila pouze vzdělávání, ale byla projektována jako klíčové centrum veškerého veřejného života v Klánovicích.

V budově tehdy sídlilo:

Projekt budovy: Dr.Ing. Honich

Popis:

Masarykova škola v Klánovicích. Nechala se postavit nejenom jako dvoutřídní obecná škola, ale zároveň jako sídlo všech obecních úřadoven, starosty, obecního zastupitelstva, všech obecních komisí, obecní knihovny, místní školní rady, poštovního úřadu, místní telefonní ústředny, sekundárního rozvaděče proudu a transformovny, bytu řídícího učitele a tří dalších bytů obecních zaměstnanců. Pro školní záležitosti bylo za první republiky, vyhrazeno přízemní patro, kdežto obecní úřadovny s byty zabraly I. patro. Menší byty byly v suterénu stejně tak jako školní tělocvična (veškeré tělocviční nářadí věnoval p. Otto Eisenstein). Poštovní úřad se nacházel v přízemí východní části se samostatným přístupem zvenčí.
Na tehdejší poměry byla budova školy velice moderní. Celá budova byla opatřena ústředním vytápěním parou o nízkém tlaku a bylo přítomno i samočinné odvětrávání soustavou vzdušných kanálků ve zdivu, zabezpečující v zimě, podle potřeby, výměnu vzduchu v místnostech dvakrát za hodinu. Vlastní čerpací tlaková stanice opatřovala vodou celou budovu, splachovací záchody, pisoáry, umyvadla a prameníky.
Celý pozemek nové školy měří 2700 čtv. metrů.
Pozemek se plánoval upravit na školní zahradu a letní cvičiště, zčásti zpřístupněno jako veřejný sad . Sbírka občanstva, věnovaná úpravě parků a školní zahrady, dosáhla 13.000 Kčs (cca dnešních 210.000 kč). Na úpravě terénu pracovali nezaměstnaní a bylo vyhrazeno tehdejších 22.000 Kčs na tuto produktivní péči o nezaměstnané.
Projekt budovy vypracoval pražský architekt Dr. Ing. J. Honich, projekt úpravy terénu a zahrady architekt J. Kumpán, stavbu prováděla firma Jan Ležal, stavební dozor měl architekt Ing. Jar. Valečka, předsedou stepního výboru byl starosta Karel Křížek. Stavební náklad včetně projektu, dozoru, úpravy terénu, avšak bez bez pozemku, který obec zakoupila a předurčila pro školu již v roce 1928, činila přes 900.000 Kčs.

  • Přízemí: Učebny pro školní výuku a poštovní úřad se samostatným vchodem.
  • První patro: Obecní úřadovny, starosta, obecní zastupitelstvo, komise a obecní knihovna.
  • Suterén: Školní tělocvična (jejíž vybavení tehdy daroval místní mecenáš Otto Eisenstein) a menší byty pro zaměstnance obce.
  • Technické zázemí: Místní telefonní ústředna a elektrická transformovna.

Podzim 1938: Hlavní štáb Československé armády

Nejvýznamnější historický moment pro budovu školy nastal v období Mnichovské krize. Během všeobecné mobilizace, konkrétně ve dnech 23. až 26. září 1938, zde sídlil hlavní štáb Československé armády.  https://www.tomashradecky.cz/Historie-Klanovic-Pametni-deska-na-skole.html

Z klánovické školy tak řídil obranu země hlavní velitel československých branných sil, armádní generál Ludvík Krejčí. Tuto zásadní událost dnes připomíná pamětní deska umístěná na budově školy, která byla slavnostně odhalena 16. září 2000.

12:38:52 09/01/2026

Zahájení školního roku 2026/2027

Ráno jsem dal nabít mobil i akumulátor do fotoaparátu a vypnul nabíječku na Borůvce. Všechno jsem měl připravené, abych mohl vyjet dokumentovat dění v Klánovicích. Vyrazil jsem před půl osmou. Můj bratr s neteřemi v tu dobu také odjížděl, ale do školy v Satalicích.

Když jsem dorazil ke klánovické škole, hned jsem začal fotit. Před budovou se už scházelo několik nedočkavců. Kolem osmé hodiny se dvorek úplně zaplnil dětmi i rodiči, kteří se postupně řadili ke svým třídním učitelkám. Chvíli jsem tam fotografoval a potkal jsem dokonce svou bývalou spolužačku. Byla tam s vnoučetem, ale jestli to byl kluk, nebo holčička, to přesně nevím.

Ke konci oficiálního zahájení jsem se přesunul ven, abych zachytil děti s rodiči, jak vcházejí do budovy číslo jedna – tedy do té samé, kam jsme do první třídy chodili já i moje maminka. Když děti přecházely přes přechod, zaslechl jsem, jak někdo říká: „Budou fotky na Facebooku?“ Odpověděl jsem, že určitě budou.

Při odjezdu ze školního dvora jsem potkal Pavla Jarkovského. Ten mě hned pozval na divadelní představení Audience do KC Beseda, které se koná 2. října 2026. Cestou zpátky jsem se ještě na chvíli stavil v KC Beseda a pak už jel domů.

FOTO

17:55:47  08/30/2026

Nedělní celodenní projížďka

Dnes před obědem jsem vyrazil na malou projížďku a vzpomněl si na našeho kamaráda Jiřího Suchánka, který také jezdíval před obědem i po něm. Inspiroval mě, a tak jsem po obědě vyjel znovu. Zastavil jsem se v Babiččině Besedě na jedno „odčervení“ a příjemné posezení. Potom jsem pokračoval v cestě. Když jsem ale míjel KC Beseda, zaslechl jsem hudbu. Zajel jsem se tam podívat a zjistil, že se tam koná dětská pohádka na konec prázdnin. Od pěti odpoledne tam sice měla začínat další akce, ale to už jsem pokračoval v projížďce a zamířil domů. FOTO

09:05:19 08/24/2026

Tvrz Hummer

Tvrz Hummer je známý přírodní zábavní areál ve středověkém stylu. Nachází se na okraji Prahy v Horních Počernicích. Leží hned vedle dálnice D11 směrem na Hradec Králové.

Středověká zábava i offroad adrenalín

Areál o rozloze 10 hektarů propojuje historickou atmosféru s moderní offroadovou zábavou. Nabízí aktivity pro rodiny s dětmi, firemní teambuildingy i školní výlety.

  • Středověké městečko: Najdete zde repliku gotické tvrze, tavernu, věštírnu, dětský hrad, trampolíny a lanovou pyramidu. V rámci programu probíhají šermířské duely, jezdecké souboje na koních, ohňové show a dobová divadelní představení.
  • Hummer Academy: Hned vedle tvrze se nachází rozsáhlý offroadový polygon. Můžete si zde vyzkoušet řízení nebo divokou jízdu ve vojenských vozech Humvee, civilních automobilech Hummer H2 a H3, na terénních čtyřkolkách, či dokonce v bagru.

Praktické informace a doprava

  • Autem: Areál leží u 3. kilometru dálnice D11, sjezd je hned u čerpací stanice.
  • MHD: Autobusem z Černého Mostu na zastávky Na Kovárně nebo Třebešovská, odtud přibližně 15 minut pěšky. Využít lze i cyklostezku A50 z Horních Počernic do Klánovic.

Foto 

02:54:41 08/24/2026

Historie cyklostezky z Klánovic do Horných Počernic

Cyklostezka spojující Horní Počernice a Klánovice je klíčovou bezmotorovou spojnicí na východním okraji Prahy, jejíž historie sahá do 90. let 20. století, kdy vznikly první plány na propojení těchto městských částí v rámci rozvoje pražské cyklistické sítě. Trasa dnes slouží tisícům lidí denně jako rekreační i dopravní tepna, která překonává dálnici D11.

V oficiálním pražském systému je tato spojnice součástí páteřní cyklotrasy A50 (vnější pražský okruh) a turistického značení KČT č. 0036.

Historický vývoj trasy

  • 90. léta 20. století (Založení trasy): Základní koridor byl definován po schválení Koncepce základního systému cyklistických tras v Praze v roce 1993. Trasa tehdy vedla po původních polních a lesních cestách spojujících Horní Počernice (ulice Bořetická) a Klánovice (ulice Jeníkovická).
  • Postupné zpevňování: Původní nezpevněná cesta byla v průběhu let upravena a získala kvalitní asfaltový povrch, což z ní udělalo ideální trasu pro inline bruslaře, běžce a rodiny s dětmi.
  • 2016 (Zlepšení zázemí): Na klánovickém konci trasy u železničního nádraží bylo vybudováno první plnohodnotné B+R parkoviště v Praze s uzamykatelnými cykloboxy, což výrazně podpořilo každodenní dojíždění kombinací kolo–vlak.

Dálnice D11 a boj o zachování stezky

Nejvýznamnějším bodem v historii stezky se stala nutnost překonání dálnice D11 pomocí mostního přemostění.

  • Hrozba přerušení: V souvislosti s plánovanou stavbou dálniční MÚK Beranka (mimoúrovňové křižovatky) hrozilo, že stávající propojení bude zrušeno nebo vážně narušeno.
  • Odpor veřejnosti a petice: Místní obyvatelé zorganizovali masivní Petici za zachování cyklostezky mezi Horními Počernicemi a Klánovicemi, kterou podepsaly stovky lidí. Požadovali záruku zachování bezpečné bezmotorové dopravy.
  • Dohoda o nové cyklolávce: Městská část Praha 20 (Horní Počernice) společně s Technickou správou komunikací (TSK) a Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) nakonec našly shodu. Podmínka výstavby nové prodloužené cyklolávky byla integrována přímo do plánů dálniční křižovatky jako vyvolaná investice ŘSD. 

Moderní opravy a současnost

V srpnu a listopadu 2025 byla cyklostezka dočasně uzavřena z důvodu rozsáhlých prací energetické společnosti ČEPS, která v těsné blízkosti trasy měnila a převěšovala kabely na nově vybudované stožáry vysokého napětí. Po dokončení těchto technických prací byla trasa v plném rozsahu opět zprovozněna pro veřejnost.

Zastupitelstvo Horních Počernic aktuálně připravuje další rozvoj navazujících úseků (např. směr Zeleneč a Satalice), které na tuto historickou trasu přímo naváží.

MÚK Beranka

Mimoúrovňová křižovatka (MÚK) Beranka na dálnici D11 je plánovaný dopravní uzel na východním okraji Prahy, který zásadně ovlivňuje podobu a budoucnost zmiňované cyklostezky mezi Horními Počernicemi a Klánovicemi. Křižovatka má za cíl propojit dálnici D11 s budoucí Hornopočernickou a Klánovickou spojkou, čímž má odlehčit přetížené silnici II/611 (Náchodská).

Projekt doprovází složitá politická vyjednávání, legislativní změny i obavy o bezpečnost bezmotorové dopravy.

Hlavní střet: Auta vs. Cyklisté

Křižovatka má vzniknout přesně v místě, kde cyklostezka překonává dálnici D11 po stávajícím mostě (spojnice ulic Bořetická a Jeníkovická).

  • Původní obavy: Po vybudování sjezdů z dálnice v této lokalitě dramaticky vzroste automobilová doprava. Pokud by cyklisté museli křížit dálniční přivaděče na stejné úrovni, stala by se trasa pro tisíce rekreačních uživatelů nebezpečnou.
  • Řešení nadjezdem a podjezdem: Podle aktuální dokumentace ŘSD bude cyklostezka vedena po novém nadjezdu ve vedlejším dopravním prostoru a na jihozápadní straně křižovatky vznikne bezpečný podjezd pod plánovanou silnicí směrem do ulice Ve Žlíbku.

🏛️ Aktuální politický a stavební vývoj

Jednání kolem podoby stavby a její koordinace s cyklostezkou prošla turbulentním vývojem:

  • Zrušení striktní podmínky (Červen 2026): V květnu 2026 Rada MČ Praha 20 (Horní Počernice) nejprve schválila podmínku, že nová cyklolávka musí být vybudována ještě před samotnou realizací MÚK Beranka. Na konci května 2026 však toto rozhodnutí revokovala (stáhla zpět). Aktuálně se požaduje pouze koordinace mezi ŘSD, Technickou správou komunikací (TSK) a Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP) tak, aby stávající mostní konstrukce zůstala pro cyklisty zachována co možná nejdéle během výstavby. [1]
  • Garance financování: Prodloužení lávky a související cyklistickou infrastrukturu finančně podpoří ŘSD jako vyvolanou investici, přičemž samotnou správu a přípravu smluv přebírá pražská TSK.
  • Odmítavý postoj Klánovic: Zatímco Horní Počernice projekt spíše podporují kvůli odlehčení své dopravy, zastupitelstvo sousedních Klánovic žádalo ministra dopravy o pozastavení projektu křižovatky. Obávají se, že Klánovická spojka přivede tranzitní dopravu z dálnice přímo do jejich ulic předtím, než se postaví vnější okruh Prahy.

Rezidenční čtvrť Beranka

V těsné blízkosti budoucí křižovatky a cyklostezky připravuje Pražská developerská společnost (PDS) rozsáhlou výstavbu nové městské čtvrti Horní Počernice – Beranka.

  • Vznikne zde přibližně 250 městských nájemních bytů.
  • Součástí projektu je nová základní škola pro 540 dětí, mateřská škola a rozsáhlé sportovní zázemí.
  • Vzhledem k příchodu tisíců nových obyvatel význam cyklostezky jako bezpečné spojnice do Klánovického lesa v budoucnu ještě výrazně vzroste.

14:40:26 08/23/2026

Výlet do Horních Počernic

Po obědě jsem jel domů oklikou. Říkal jsem si, že je venku krásně, na obloze jsou hezká mračna a že bych mohl vyzkoušet cyklostezku do Horních Počernic. Doma jsem se trochu hodil do pohody a vyrazil.

Na křižovatce u cyklostezky se zrovna loučily dvě dámy s dětmi. Pozdravil jsem je a jedno z dětí hned zvolalo: „Já ho znám, on jezdí na Borůvce!“ Překvapeně jsem se zeptal: „Ty mě znáš?“ Jeho maminka pak s úsměvem dodala: „Asi Vás zná.“ Potom už jsem vjel na samotnou cyklostezku.

Cesta byla opravdu hezká. Potkával jsem ostatní cyklisty, běžce a také jednu rodinu se psem. Na trase je i odpočívadlo a dva sloupy, které vypadají jako bývalý vchod do nějakého objektu, ale netuším do jakého. Dojel jsem až k nadjezdu nad dálnicí a pak se otočil k domovu.

Byl to moc hezký výlet. Teď doma koukám na golf, píšu tenhle text a upravuji fotky. Foto 

16:27:30 08/21/2026

Dnešní projížďka po Klánovicích

Dne 21. srpna 2026 jsem vyrazil na projížďku po Klánovicích, abych pořád neseděl doma u televize nebo u počítače. Jel jsem směrem k nádraží a pak po hlavní silnici domů. Během cesty jsme si zamávali s řidičem autobusu linky 212.

Kousek od nádraží jsem záhlédl pána, jak seká trávu. Hned mě napadlo, že jde o speciální vřetenovou sekačku na golfové greeny. Pán si mě všiml, popošel k plotu a dali jsme se do řeči. Potvrdil mi, že je to opravdu akumulátorová sekačka na green. Na hlavě měl stylový golfový klobouk od Grega Normana, známého australského golfisty.

Během rozhovoru mi prozradil, že je členem golfového klubu v Mstěticích. Slovo dalo slovo a zničehonic jsem se od něj dozvěděl smutnou zprávu – zemřel Arnošt Neubauer. Pán se s ním znal a prý se spolu občas bavili i o mně. Nakonec jsem odjel, aniž bych zjistil, jak se vlastně ten sympatický soused jmenuje.

Arnošt Neubauer

Arnošt Neubauer byl v golfovém prostředí známý především svým úzkým přátelstvím s klíčovými osobnostmi českého golfu, zejména s dlouholetým prezidentem České golfové federace Hanušem Goldscheiderem. Sám Neubauer patřil mezi podporovatele rozvoje tohoto sportu.

Jeho golfové aktivity a vazby charakterizují tyto klíčové body:

  • Cesta do St Andrews: Hanuš Goldscheider vzal Arnošta Neubauera s sebou do kolébky golfu, skotského St Andrews. Díky Goldscheiderovu významnému mezinárodnímu renomé zde měl Neubauer všude otevřené dveře a získal na slavném hřišti přednostní právo ke hře.
  • Vztah k Líšnici: Neubauer se pravidelně vracel na historické devítijamkové hřiště Golfového klubu Líšnice, které je jedním z nejstarších u nás. Zde se potkával s pamětníky a dalšími golfovými nadšenci při vzpomínání na mladá léta českého golfu.
  • Podpora mládeže: Finančně podporoval charitativní a rozvojové projekty, mimo jiné byl zapsán jako oficiální dárce přispívající Nadaci Hanuše Goldscheidera pro český golf, která pomáhá mladým talentům.

07/25/2026 22:39:29

Arcibiskup Dr Kašpar 

Svěcení školy v Klánovicích arcibiskupem Dr Kašparem 23. 6. 1935

Arcibiskup Dr Kašpar svěcení školy v Klánovicích

Slavnostní svěcení budovy obecné školy v Klánovicích tehdejším pražským arcibiskupem ThDr. Karlem Kašparem proběhlo v neděli 23. června 1935. 

Tato významná událost následovala necelý rok po dokončení stavby a zahájení pravidelné výuky v říjnu 1934. Samotný pražský arcibiskup Karel Kašpar, který byl na konci téhož roku jmenován kardinálem, přijel do tehdy rychle se rozvíjející vilové čtvrti Klánovice, aby novou moderní školní budovu slavnostně požehnal. 

Klíčová fakta o klánovické škole z této doby:
  • Výstavba: Základní kámen byl položen 28. října 1933, stavbu realizovala firma Puchártek-Tomiško podle projektu Dr. arch. Hönicha.
  • Financování: Celkové náklady na stavbu budovy činily tehdejších 849 000 Kčs.
  • Otevření: Výuka byla zahájena 1. října 1934, k oficiálnímu otevření došlo symbolicky 28. října 1934.
  • Svěcení budovy: Církevní obřad provedl Arcibiskup Dr. Karel Kašpar v červnu 1935 za hojné účasti místních obyvatel a spolků.

Svěcení školy v Klánovicích arcibiskupem Dr Kašparem 23. 6. 1935

Událost „Svěcení školy v Klánovicích arcibiskupem Dr. Kašparem 23. 6. 1935“ představuje významný milník v historii Prahy-Klánovic.

Tato slavnostní událost logicky navazovala na dokončení a zprovoznění nové moderní školní budovy (č. p. 200), ve které tehdy sídlil i obecní úřad.

Historický kontext budovy

  • Základní kámen: Byl položen 28. října 1933 podle návrhu architekta Dr. Hönicha.
  • Zahájení výuky: Pravidelné vyučování v nové budově začalo 1. října 1934.
  • Slavnostní otevření: Oficiální civilní otevření proběhlo na symbolické datum 28. října 1934.
  • Církevní svěcení: Následovalo v neděli 23. června 1935, kdy školu slavnostně vysvětil pražský arcibiskup Karel Kašpar.

Význam osobnosti

  • ThDr. Karel Kašpar: V letech 1931–1941 byl 32. arcibiskupem pražským a metropolitou českým.
  • Kardinál: Necelý rok po této klánovické návštěvě (v prosinci 1935) byl papežem Piem XI. jmenován kardinálem.
  • Společenský dosah: Jeho osobní účast na svěcení v tehdy rozkvétajících Klánovicích (které sloužily jako prestižní letovisko pražské smetánky) podtrhovala mimořádný význam stavby pro celou obec.

Dochované prameny

  • Fotodokumentace: Z této události se zachovaly historické fotografie pocházející z rodinných archivů starousedlíků (např. z fondu Vladimíra Nováka), které ve svých textech mapuje lokální badatel Tomáš Hradecký.
  • Kronika obce: Právě od roku 1935 se dochovala oficiální klánovická kronika, kterou tehdy začal psát řídící učitel Jaroslav Laušman. První zápisy tak zachycují právě atmosféru této éry.

Dnes v této historické budově sídlí Masarykova základní škola.

Pokud vás zajímají konkrétní detaily z této události, dejte mi vědět, zda chcete:

  • Pomoci dohledat historické fotografie z archivu na webu tomashradecky.cz.
  • Zjistit podrobnosti o architektuře budovy nebo tehdejších stavebních nákladech.
  • Získat kontakt na současnou kronikářku Klánovic pro badatelské účely.