Hradeckytomas
12:55:58 08/01/2026
Projížďka Klánovicemi
Pokaždé co jedu od nádraží domů a jedu kolem sochy vznášející anděl věnovaná památce Běly Suché tak si vzpomenu setkání Jitky Molavcové a Jiřího Suchého
Jitka Molavcová navštívila Klánovice v roce 2016, a to nejméně dvakrát:
- Začátkem května 2016 vystoupila v Nové Besedě společně s Jiřím Suchým a klavíristou Jiřím Svobodou. Honorář věnovali projektu Sochání pro Hedviku.
- 12. června 2016 se přijela podívat na práci sochařů a na vznik sochy Vznášející se anděl, věnované Běle Suché. Nad ročníkem sochařského sympozia převzala záštitu.
Socha byla slavnostně představena při vernisáži 14. června 2016. Tyto události dokládá Klánovický zpravodaj z roku 2016.
Jitka Molavcová navštívila Klánovice v roce 2016, a to nejméně dvakrát:
- Začátkem května 2016 vystoupila v Nové Besedě společně s Jiřím Suchým a klavíristou Jiřím Svobodou. Honorář věnovali projektu Sochání pro Hedviku.
- 12. června 2016 se přijela podívat na práci sochařů a na vznik sochy Vznášející se anděl, věnované Běle Suché. Nad ročníkem sochařského sympozia převzala záštitu.
Socha byla slavnostně představena při vernisáži 14. června 2016. Tyto události dokládá Klánovický zpravodaj z roku 2016.
Sochání pro Hedviku 2016
S jednodenním zpožděním jsem se vydal k Masarykově základní škole, abych vyfotografoval letošní ročník akce Sochání pro Hedviku. Na místě jsem zachytil tři sochaře při práci na jejich dílech.
- června 2016 – návštěva Jitky Molavcové
Původně jsem se chtěl na Sochání pro Hedviku podívat až po obědě. Maruška Korgerová mi však řekla, že je na místě také bývalý klánovický starosta Jaroslav Losert. Nakonec jsem se tedy odhodlal vyrazit již dopoledne.
Když jsem přicházel k semaforu, uviděl jsem tehdejšího starostu Klánovic pana Horníčka s kyticí. Přemýšlel jsem, pro koho ji asi nese. Nejprve jsem si myslel, že jde přivítat Jaroslava Loserta. Po přechodu silnice jsem se s bývalým starostou pozdravil a začal fotografovat.
U jednoho ze stromů stál starosta Horníček ještě se dvěma dalšími lidmi. Zeptal jsem se ho, co se bude dít a komu je určena připravená kytice. Řekl mi, že má v 10.30 hodin přijet herečka a zpěvačka Jitka Molavcová, kterou do Klánovic pozval Karel Vilgus.
Během čekání jsem potkal maršála z golfového hřiště na Zbraslavi a chvíli jsme si povídali. V dálce jsem potom zahlédl policejní automobil následovaný několika dalšími vozy. Když všechna auta odbočila směrem ke škole, napadlo mě, zda paní Molavcová nepřijíždí s policejním doprovodem. Tak tomu ale samozřejmě nebylo.
Asi po pěti minutách se Jitka Molavcová objevila. Řekla nám, že je v Klánovicích už od deseti hodin, navštívila místní cukrárnu a prošla se po okolí. Vyfotografoval jsem ji se starostou, který jí předal kytici. Poté jsem Jitku Molavcovou, starostu Horníčka a Karla Vilguse požádal, aby se postavili vedle sebe, a pořídil jsem jejich společnou fotografii.
Po fotografování jsem ještě chvíli zůstal na místě a potom odešel na oběd do Babiččiny Besedy. Když jsem jedl, všiml jsem si, že do restaurace přicházejí manželé Kubíčkovi, Jitka Molavcová a Karel Vilgus. Paní Molavcová mě zahlédla, usmála se na mě a popřála mi dobrou chuť.
- června 2016 – dokončování soch
Dopoledne jsem ještě nevěděl, zda se znovu vydám ke škole. Zavolal jsem Jiřímu Smetanovi, že budu poblíž a že bychom potom mohli společně odjet na oběd na některé z golfových hřišť.
Po půl jedenácté Jiří Smetana přijel. Požádal jsem ho, aby mě nejprve odvezl k základní škole, kde jsem chtěl pořídit další fotografie. Vyfotografoval jsem sochaře při pokračující práci a poté jsme odjeli na oběd do golfového areálu Black Bridge.
V restauraci nám vrchní připravil malé překvapení. Ještě než jsme se posadili, čekala na stole polévka. Dlouho jsme přemýšleli, o jaký druh jde, až ji Jiří Smetana poznal – byla zázvorová. Jako hlavní chod jsme dostali vepřovou panenku s restovanými bramborami a fazolovými lusky. Po jídle jsme si dali kávu, zaplatili a odjeli domů.
Doma jsem si chvíli odpočinul a kolem třetí hodiny odpoledne se opět vydal k základní škole. Slavnostní ukončení Sochání pro Hedviku začínalo v 16 hodin. Přišli také doktorka Jágrová, pan Jaroš a paní Svobodová, kteří zastupovali klánovickou samosprávu. Společně jsme si připili.
Poté se ujal slova Petr Kubíček. Přivítal bývalého dvojnásobného starostu Klánovic Jaroslava Loserta, jenž stál u zrodu myšlenky Sochání pro Hedviku. Manželka Petra Kubíčka mu následně předala sošku sovy do jeho sbírky.
Nakonec promluvili jednotliví sochaři. Představili svá díla a vysvětlili, co jejich sochy znamenají a znázorňují. Poté jsem všechny požádal, aby se postavili k sobě, a pořídil jim společnou fotografii.
Protože začalo pršet, celý závěr akce probíhal pod stanem. Po společném fotografování jsem se s účastníky rozloučil a odešel domů.
Jiří Suchý a socha věnovaná Běle Suché v Klánovicích
V Klánovicích stojí dřevěná socha Vznášející se anděl, věnovaná památce Běly Suché, první manželky Jiřího Suchého. Běla Suchá byla významnou grafičkou, scénografkou a kostýmní výtvarnicí, úzce spojenou zejména s divadlem Semafor.
Sochu vytvořil v roce 2016 sochař Petr Fidrich v rámci klánovického projektu Sochání pro Hedviku. Jejím patronem se stal Jiří Suchý. Na vznik díla finančně přispěli také Jitka Molavcová a klavírista Jiří Svoboda.
Nejde přímo o portrét Běly Suché, ale o symbolické sochařské pozdravení věnované její památce. Socha se nachází ve Slavětínské ulici naproti domu č. 418. Přehled klánovických soch
Foto
Tomáš Hradecký
Bydlí v Klánovicích Tomáš Hradecký
Článek v Dubnovém Klánovickém Zpravodaji 2015
Představovat klánovickým občanům osobu pana Hradeckého je skoro jako nosit dříví do lesa. Pan Tomáš je součástí zdejší komunity od svého dětství a jeho rodina je s Klánovicemi spjata natolik, že si jejich historii a současnost bez nich lze představit těžko.
Jeho dědeček byl jedním z prvních obyvatelů Klánovic vůbec. Jeho maminka byla slavnou golfovou hráčkou, vyhrávala mnohé turnaje i přesto, že za komunismu se golfovému sportu v Čechách nedařilo. Klánovické hřiště bylo v roce 1950 zrušeno a celá rodina dojížděla za golfem do Mariánských Lázní. Tomáš se narodil v roce 1955, a přestože mu prodělaná dětská mozková obrna z mládí sportovní aktivitu víceméně znemožnila, lásku k ní zdědil na celý život. Svůj první turnaj zažil ještě v kočárku. Přes rok chodil do školy v Klánovicích, ale celé prázdniny trávil na golfu v Mariánských Lázních, kde se už od svých 5ti let naučil dělat caddieho a vytrval v tom cca 30 let. Svět golfu ho fascinoval. První prezident Československé a posléze i české golfové federace Hanuš Goldscheider si ho oblíbil a doporučoval svého osobního caddeiho i jiným slavným golfovým osobnostem. Tomášovy vzpomínky na golf jsou pestré.
Jeho civilní život, kdy se málem vyučil pivovarským sládkem, což se kvůli tragické události v pivovaru nakonec nepovedlo a kdy pracoval pro Dipru - družstvo zaměstnávající tělesně postižené - pro něj zas tak důležitý není. Jeho světem je prostě golf a Klánovice. K nim zdědil fotografický archiv po svých předcích a po smrti své maminky (1996) začal také fotografovat. Tématem jeho fotografií jsou jak jinak než golf a Klánovice. Klánovičtí ho tedy znají i z výstav, které měl v Besedě i na místním úřadě. Fotky z jeho archivu zdobí i jeden díl monografie o Klánovicích. A na tři sta jeho fotografií zkrášlovalo při slavnostním golfovém večeru i Kongresové centrum v Praze. Letos v květnu pan Tomáš oslaví své velké životní jubileum, tak tedy přejme mu všechno nejlepší!
foto Jiří Smetana text Jana Jochová
Jiří Smetana
Měsíc a pul jsem si našel stránku na mých stránkách kde jsem našel Poslední jízdu Jiřího Smetany z Prahy do obce Obora u Loun, kde jsme ho uložili do hrobu 6. 8. 2021. Tak jsem zavzpomínal na něj, jak mě vozil na golf a on si jel po svých a já byl na golfu a fotil turnaj a potkával se s mými kamarády z mlády a vzpomínali na naše dětství. Dali jsme se dohromady na pohřbu jeho tchýně Heleny Novákové. Od té doby každou chvíli jsme byli někde spolu