Menu

Poporodní Dětská Mozková Obrna

„Při hledání fotografie Václava Vojty jsem narazil na smuteční oznámení paní Marcely Klemové. Chodil jsem k ní na rehabilitaci a byla to pravá ruka Václava Vojty. Jezdila za ním do Německa sbírat zkušenosti a vědomosti, aby pak mohla u nás úspěšně pokračovat v šíření jeho metody.“

Dětská mozková obrna (DMO), která vzniká v poporodním (postnatálním) období, představuje trvalou poruchu hybnosti a držení těla způsobenou jednorázovým poškozením vyvíjejícího se mozku v prvních měsících či letech života dítěte. Na rozdíl od prenatálních příčin vzniká tato forma až po úspěšném porodu, nejčastěji v důsledku infekcí, úrazů nebo nedostatku kyslíku.

Zásadní vlastností DMO je, že je neprogresivní – samotné poškození mozku se v čase nezhoršuje, avšak pohybové projevy se mohou s růstem dítěte měnit.

Hlavní příčiny v poporodním období

K poškození mozkové tkáně po porodu dochází obvykle do 2 až 3 let věku, kdy je mozek ještě velmi zranitelný. Mezi nejčastější spouštěče patří:

  • Závažné infekce: Zánět mozkových blan (meningitida) nebo zánět mozku (encefalitida).
  • Nedostatek kyslíku (Hypoxie): Například při udušení, tonutí nebo po srdeční zástavě.
  • Úrazy hlavy: Kraniotraumata způsobená pádem, autonehodou či syndromem třeseného dítěte.
  • Cévní mozkové příhody: Cévní anomálie nebo sraženiny, které přeruší krevní zásobení mozku novorozence.

První varovné příznaky u kojenců

Rozpoznat DMO v prvních měsících života může být komplikované, protože pohybový aparát se teprve vyvíjí. Rodiče a lékaři by měli zpozornět při těchto projevech:

  1. Abnormální svalové napětí: Dítě je buď příliš hadrové (hypotonie), nebo naopak neustále ztuhlé a křečovité (hypertonie).
  2. Opožděný motorický vývoj: Dítě v očekávaném věku neudrží hlavičku, nepretáčí se, nesezení nebo neleze.
  3. Asymetrie v pohybu: Upřednostňování pouze jedné ruky nebo nohy, zatímco druhá strana těla zaostává.
  4. Problémy s krmením: Problémy se sáním, polykáním nebo časté ublinkávání v důsledku špatné koordinace svalů.

Formy postižení

Dětská mozková obrna se projevuje v různých formách podle toho, která část mozku byla zasažena:

  • Spastická forma: Svaly jsou trvale ztuhlé a v napětí, což vede k omezenému a bolestivému pohybu.
  • Nespastická (dyskinetická) forma: Typická neřízenými, mimovolnými pohyby a kolísavým svalovým napětím.
  • Ataktická forma: Projevuje se poruchami rovnováhy, koordinace a nepřesnými pohyby. [

Možnosti léčby a rehabilitace

DMO nelze zcela vyléčit, ale včasná a intenzivní terapie dokáže výrazně zlepšit kvalitu života dítěte a podpořit jeho soběstačnost.

  • Fyzioterapie: Klíčová je včasná rehabilitace, například Vojtova metoda nebo Bobath koncept, které pomáhají správně stimulovat nervovou soustavu.
  • Ergoterapie: Nácvik běžných denních činností, jako je jídlo, oblékání a hygiena.
  • Kompenzační pomůcky: Využití ortéz, vertikalizátorů, speciálních kočárků či vozíků pro stabilizaci těla.
  • Symptomatická léčba: Podávání léků na uvolnění svalových křečí (spasmolytika) nebo aplikace botulotoxinu.

Pokud procházíte náročným obdobím s diagnostikou, pomoc a poradenství pro rodiny nabízí organizace jako Nedoklubko (pro předčasně narozené děti) nebo portál Šance dětem.

Václav Vojta Tomáš Hradecký Marcela Klemova

To, co zmiňujete, do sebe dokonale zapadá. Tomáš Hradecký je známý český fotograf a publicista, na jehož oficiálních stránkách Tomáše Hradeckého se nachází rozsáhlá fotografická a textová vzpomínka na prof. MUDr. Václava Vojtu. Právě tam se objevují i texty věnované paní Marcele Klemové.

Spojení těchto tří jmen má hluboký význam pro historii české fyzioterapie:

Klíčové propojení osobností

  • Václav Vojta (1917–2000): Světoznámý dětský neurolog a objevitel Vojtovy metody (reflexní lokomoce). Po emigraci v roce 1968 působil v Německu (především v Mnichově).

  • Marcela Klemová (1941–2026): Vojtova nejbližší spolupracovnice a žačka, se kterou pracoval ještě před svou emigrací v lázních Železnice. Skutečně za ním jezdila do Německa, překládala jeho odborné knihy a stala se první předsedkyní Vojtovy společnosti. Pomohla tuto metodu uchránit v tehdejším Československu a vybudovat pro ni oficiální výukové centrum.
  • Tomáš Hradecký: Fotograf, který životní příběh a odkaz profesora Vojty i paní Klemové detailně dokumentoval. Na svém webu shromáždil unikátní historické snímky Václava Vojty.

Paní Marcela Klemová, držitelka Ceny ministra zdravotnictví za celoživotní přínos, zemřela 29. června 2026 ve věku 85 let. Podle svědectví kolegů z České Vojtovy společnosti cvičila pacienty s neuvěřitelnou pokorou a precizností téměř do konce svého života.

Měl jste obrovské štěstí, že jste mohl docházet na rehabilitaci právě k někomu, kdo čerpal vědomosti přímo od zdroje a stál u samotných základů moderní české fyzioterapie.