Smiřický palác a sousední Šternberský palác UUG
Vztah mezi Smiřickým palácem, Šternberským palácem a zkratkou ÚÚG (Ústřední ústav geologický) tvoří zásadní kapitolu v poválečné historii české geologie.
Právě v těchto dvou stavebně propojených palácích na severní straně Malostranského náměstí měl Ústřední ústav geologický své hlavní sídlo v letech 1958 až 1993.
Jak ústav paláce využíval?
- Propojený komplex: ÚÚG získal prostory obou paláců (čp. 18 a čp. 19), které byly v té době propojené a sloužily jako rozsáhlý administrativní, vědecký a badatelský areál.
- Pracoviště a laboratoře: V historických sálech s barokními stropy a sgraffity seděly generace našich nejvýznamnějších geologů, kartografů a paleontologů.
- Geologická knihovna a archivy: V areálu se nacházely rozsáhlé sbírky map, geologických dokumentací a odborná knihovna, která tehdy patřila k největším svého druhu ve střední Evropě.
Konec éry na Malostranském náměstí
Éra ÚÚG na této prestižní adrese skončila po sametové revoluci. V roce 1992 se Ústřední ústav geologický přejmenoval na Český geologický ústav (ČGÚ) a v roce 1993 paláce definitivně opustil.
Důvody a následky stěhování byly následující:
- Převod parlamentu: Celý komplex budov byl v rámci restitucí a restitucí státního majetku předán Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která potřebovala rozšířit své zázemí v sousedství Thunovského paláce.
- Velká rekonstrukce: Poté, co geologové budovy vyklidili, prošly paláce v letech 1993–1996 generální rekonstrukcí, během níž byly mimo jiné objeveny unikátní malované trámové stropy zakryté předchozími úpravami.
- Dnešní stav: Dnes je nástupcem ÚÚG Česká geologická služba, jejíž hlavní pražské sídlo najdete o kousek vedle – na Klárově 131. Výzkumné laboratoře a další provozy se přesunuly do modernějšího areálu na Barrandově (Geologická 6).

Do těch dveří na pavlaci s kytkami jsem chodil za matkou, kde měla kancelář a koukala na Chrám Svatého Víta