Hradeckytomas
Botič Carola River golf Klánovice
Vyústění tehdejší kanalizace do lesa, která šla přes golf hřiště
Pojďme se podívat na přesnou citaci této legendární historky, jak ji ve svých vzpomínkách pro časopis Golf popsal sám klánovický pamětník Tomáš Hradecký.
Tento mikropříběh dokonale ilustruje tehdejší gentlemanskou a humornou atmosféru prvorepublikového Golf Clubu Praha.
Originální historka z deváté jamky
- Bahno místo vody: Potůček na deváté jamce, familiárně zvaný Botič, nebyl hluboký, ale byl plný hustého, černého a silně zapáchajícího bahna.
- Pád v bílém: Když šla babička Tomáše Hradeckého (paní Karla) fandit, potkala na lávce flight golfistů. Chtěla jim galantně uvolnit cestu, ale uklouzla. Podle svědků padala k zemi s noblesou – v bílé blůze a žluté sukni se pomalu vsákla do černého bahna, které jí potřísnilo i její pověstné lokny.
- Klubový křest: Výbor klubu okamžitě zareagoval a potok oficiálně překřtil na anglicko-latinsky znějící „Carola River“ (Řeka Karla). Od té doby musel každý hráč, který v potoce utopil míček, uctít památku tohoto pádu.
Technické parametry tehdejšího hřiště
- Všudypřítomná voda: Klánovický les má extrémně nepropustné podloží. Celá fairway deváté jamky byla podle pamětníků permanentně promáčená a hráči v ní pravidelně „čvachtali“.
- Osudové jamky: Právě kvůli složitým hydrologickým podmínkám a bažinatému terénu v okolí Carola River bylo hřiště technicky velmi náročné na údržbu, což nakonec po válce přispělo k jeho snazšímu pohlcení okolním lesem.
Vyústění tehdejší kanalizace do lesa, která šla přes golf hřiště
Přesné trasování a podoba jamek v roce 1953
Původní plány Ing. Josefa Charváta počítaly s 18 jamkami na ploše zhruba 86 až 90 hektarů lesa, které klubu věnoval rod Liechtensteinů. V roce 1953 bylo v plném a dokonalém provozu 15 jamek a zbývající 3 byly těsně před dokončením.
- Jamka č. 1 (Start u klubovny): První odpaliště se nacházelo hned vedle funkcionalistické klubovny (dnešní ulice Axmanova). Hrálo se severovýchodním směrem do lesního průseku.
- Ztracené jamky u klubovny: Tři jamky v těsné blízkosti klubovny byly za války zabrány německou armádou, která herní plochy využívala jako maskované lesní parkoviště pro vojenská auta. Ke konci války je kvůli tomu ostřelovali spojenečtí hloubkaři. []
- Jamky hluboko v lese (Směr Újezd): Dráhy (fairwaye) se větvily hluboko do Klánovického lesa až k lokalitě Placina a místní Hájovně. [1]
- Jamka č. 9 a tajemný střed: Na mapách z roku 1953 je patrný specifický zlom mezi 9. jamkou a nově budovanou 13. jamkou, kde dráhy křižovaly staré lesní cesty. [1]
- Jamka č. 18 (Finále): Poslední jamka se vracela velkým obloukem zpět ke klubovně. Diváci z terasy sledovali závěrečné patování na 18. greenu.
Dobové vzpomínky pamětníků a hráčů
Historii klubu a autentické vzpomínky tehdejších hráčů z let 1945–1953 pečlivě mapují specializované Stránky Tomáše Hradeckého o historii Klánovic, jehož matka Vladimíra Nováková-Hradecká (přezdívaná Dadula) byla tehdejší špičkovou golfistkou a v roce 1948 vyhrála v Klánovicích klubové mistrovství.
- Tráva jako perský koberec: Pamětníci se shodují, že klánovické hřiště bylo ve své době považováno za nejkrásnější ve střední Evropě. Greeny byly zcela bez plevele a tráva na nich byla střižena tak dokonale, že připomínala jemný koberec. Každé jamkoviště mělo vlastní ruční zavlažování napojené na lesní studny. []
- Hra na jistotu v lese: Sám architekt a sekretář klubu Josef Charvát ve svých vzpomínkách popisoval strategii zdejší hry: „Jsme-li 180 m před greenem chráněným bunkry, máme dvojí možnost. Buď dát vše v sázku... nebo hrát na jistotu kratší ránu před bunkry. V lese se riskování nevyplácelo, každá nepřesná rána znamenala míček zapadlý hluboko v borůvčí a mezi stromy.“
- Smutný rok 1953: Poslední turnaje se odehrály v napjaté atmosféře. Hřiště nejprve formálně přešlo pod Českou obec Sokolskou a následně pod ČSTV. Komunistický režim golf označil za „buržoazní přežitek“. V průběhu roku 1953 bylo hřiště definitivně uzavřeno, herní plochy byly rozorány a lesní správa je nechala systematicky zalesnit borovicemi a smrky. Klánovičtí golfisté pak museli za svým sportem složitě dojíždět do Mariánských Lázní.
Jména tehdejších slavných mecenášů a hráčů (např. rodiny Ringhofferů či diplomata Jana Masaryka)
Klánovický golfový klub (Golf Club Praha) byl od svého založení v roce 1937 až do nuceného konce v roce 1953 centrem společenské, politické a průmyslové elity první republiky i poválečného období. Seznam mecenášů, funkcionářů a hráčů čte jako encyklopedie tehdejší významné společnosti.
Hlavní mecenáši a zakladatelé
- Rodina Ringhofferů: Baron František Ringhoffer a jeho bratr Hanuš Ringhoffer (významní průmyslníci, majitelé Tatrovky a smíchovských strojíren) stáli u zrodu českého golfu. Hanuš Ringhoffer byl prvním prezidentem celostátního golfového svazu. V Klánovicích finančně podporovali výstavbu jamek a patřili k nejvlivnějším členům. [1]
- Knížecí rod Liechtensteinů: Ačkoliv nebyli přímými hráči, bez nich by hřiště nevzniklo. Kníže František Josef II. z Liechtensteinu daroval klubu rozsáhlé lesní pozemky (přes 80 hektarů) v Klánovickém lese za symbolický nájem, což umožnilo výstavbu velkolepého areálu.
- Václav Klán: Syn zakladatele Klánovic, realitní podnikatel a vizionář. Golfové hřiště vnímal jako prestižní projekt, který měl z Klánovic udělat luxusní lázeňské a rezidenční letovisko pro nejbohatší Pražany.
Slavné osobnosti a diplomaté
- Jan Masaryk: Syn prezidenta Osvoboditele a tehdejší ministr zahraničí byl nadšeným golfistou a čestným členem klubu. Klánovice navštěvoval velmi rád kvůli jejich klidu hluboko v lese, kde mohl uniknout politickému tlaku. Golf hrál skvěle (naučil se ho během svého diplomatického působení v USA a Velké Británii) a klubu pomáhal budovat mezinárodní prestiž.
- Zdeněk Fierlinger: Diplomat a pozdější premiér, který patřil k pravidelným hráčům klánovického hřiště.
- Zahraniční diplomaté: Hřiště bylo oblíbeným místem setkávání velvyslanců Velké Británije, USA, Francie nebo Švédska. Klánovický les poskytoval ideální, bezpečné a diskrétní prostředí pro neformální politická jednání.
Nejlepší hráči a sportovní hvězdy
- Hanno Tonder: Legendární postava českého golfu a jeden z nejlepších amatérských hráčů své doby. V Klánovicích pravidelně vyhrával klubové turnaje a patřil k nejaktivnějším organizátorům sportovního života až do zákazu klubu.
- Vladimíra Nováková-Hradecká (přezdívaná „Dadula“): Jedna z nejúspěšnějších českých golfistek té doby. V roce 1948 vyhrála v Klánovicích prestižní klubové mistrovství. Její rodina (syn Tomáš Hradecký) dodnes uchovává historické materiály a vzpomínky na tuto éru.
- Ing. Josef Charvát: Nejen projektant a architekt hřiště, ale také výborný hráč a dlouholetý sekretář klubu. Znal každé stéblo trávy na hřišti a po uzavření areálu v roce 1953 se snažil zachránit alespoň technickou dokumentaci. [1]
Umělci a herci
Klánovice byly propojené s pražskou smetánkou z Barrandova. Na hřišti nebo v klubové restauraci jste mohli potkat tehdejší filmové hvězdy jako byl Vlasta Burian (který sice preferoval tenis, ale společenský život v Klánovicích miloval) nebo milovníka sportu Adolfa淺 Branalda.1968 golf Klánovice
1968 golf Klánovice
- Oficiální rehabilitace: Rehabilitační komise ÚV ČSTV na svém zasedání potvrdila, že zákaz golfu v Klánovicích a rozpuštění oddílu TJ Sokol Újezd nad Lesy v roce 1952 byly nesprávné a politicky motivované.
- Doporučení k obnově: Komise v říjnu 1968 doporučila předsednictvu ÚV ČSTV vyřešit náhradu za zničené hřiště – buď jeho obnovou v Klánovicích, nebo výstavbou nového areálu v Praze.
- Vznik golfového svazu: V témže roce byl založen Československý golfový svaz pod vedením Miloslava Plodka. Ten o rok později stál u zrodu nové tělovýchovné jednoty Golf Club Praha, což nakonec vedlo k výstavbě hřiště v Motole, protože obnova v Klánovicích se kvůli politickému vývoji po srpnu 1968 již nerealizovala.
- Založení (1938): Luxusní osmnáctijamkový projekt Golf Clubu Praha v Klánovickém lese sice zbrzdila válka, ale od roku 1938 fungovalo prvních 9 jamek. Hřiště patřilo k nejkrásnějším ve střední Evropě.
- Likvidace (1952): Komunistický režim označil golf za „buržoazní sport“. Hřiště bylo v květnu 1952 zrušeno, herní plochy rozorány a záměrně zalesněny. Bývalá klubovna následně sloužila jiným účelům.
ČESKOSLOVENSKÝ SVAZ TĚLESNÉ VÝCHOVY originál
ČESKOSLOVENSKÝ SVAZ TĚLESNÉ VÝCHOVY UPRAVENÝ DO WORDU
Odpověď Karla Vopičky na zaslání Rehabilitacního dopisu ČSTV na obnovu gollfu v Klánovicích v roce 1967- 68 panu Fratiskovi Doleležalovi
To je v té době, kdy Doležal dělal vše pro obnovu Klánovic v roce 1967-68, než mu to znovu zakázali jako v roce 1952. Já jsem po jeho smrti dostal veškerou korespondenci od jeho paní a dali jsme ji s Karlem Štrougalem do dokumentů GC Praha a uložili v sekretariátu Na Moráni. Jo jo. Dík za připomenutí.
Moje Vzpomínka
Vzpomínám na den, kdy jsem se s maminkou a Františkem Doležalem vydal na obhlídku Klánovického lesa, kde se dříve nacházelo golfové hřiště. Procházka souvisela se snahou o navrácení golfových pozemků.
Během cesty František Doležal vytáhl zpod kabátu golfovou hůl a míček a odpálil ho. Byla to hezká a nezapomenutelná procházka.