Hradeckytomas

Historie golfu v Klánovicích v letech 1937–1953

Výstavba golfového hřiště v Klánovickém lese začala v roce 1937 podle projektu golfového architekta Ing. Josefa Charváta. Pro nový areál získal Golf Club Praha přibližně 86 hektarů pozemků. Na budování hřiště se významně podíleli také František Ringhoffer a další příznivci československého golfu.

V roce 1937 bylo zprovozněno prvních šest jamek. V srpnu 1938 bylo slavnostně otevřeno devítijamkové hřiště společně s novou klubovnou. Do Klánovic byla zároveň převezena původní dřevěná klubovna z pražského Motola. Klánovické hřiště se brzy zařadilo mezi významná centra československého golfu. Mezi známé návštěvníky a podporovatele patřil také Jan Masaryk.

Za německé okupace byla klubovna i část hřiště zabrána. Podle dochovaných vzpomínek mohli golfisté využívat pouze omezenou část areálu. Přesto se podařilo několik jamek udržovat a golfový život v Klánovicích zcela nezanikl.

Po skončení druhé světové války byl provoz obnoven. V září 1946 se zde uskutečnilo československé amatérské mistrovství hrané o Masarykův pohár. Současně pokračovalo budování dalších jamek podle původního plánu osmnáctijamkového hřiště.

V roce 1949 byly otevřeny nové jamky, mezi nimi jamka číslo 16, jamka číslo 11 – budoucí patnáctá – a jamka číslo 12, která se měla stát budoucí osmnáctou jamkou. V roce 1950 bylo údajně v plném provozu již patnáct jamek. Některé další plánované herní plochy však ještě nebyly vykáceny ani dokončeny.

Po únoru 1948 začal být golf komunistickým režimem považován za buržoazní sport. Hřiště přešlo nejprve pod Českou obec sokolskou a následně pod sjednocenou tělovýchovu. V roce 1952 bylo rozhodnuto o jeho zrušení. Herní plochy byly postupně rozorány a zalesňovány.

Některé vzpomínky a dobové materiály uvádějí, že se na části klánovického hřiště omezeně hrálo ještě v roce 1953. Tento rok proto můžeme považovat za definitivní konec původního klánovického golfového hřiště. Klubovní budovy však zůstaly zachovány a dodnes připomínají významné období československého golfu.

Zdroje: Archivní přehled Golf Clubu Praha – Národní muzeum, Golfové hřiště v Klánovickém lese, Historie Klánovic – Tomáš Hradecký.

                                Historie golfu

Golf se začal rozvíjet ve Skotsku během středověku. Tato hra nebyla moc populární až do konce 19. století, tehdy se rozšířila do Spojeného království a do Spojených států amerických. Prvotní golf vznikl v Nizozemí kolem roku 1297 ve městě Loenen aan de Vecht. Zde dánští hráči hráli s dřevěnou tyčí a míčkem z kůže. Vítězem byl ten, kdo dopravil míček do cíle s nejmenším počtem úderů. Některé argumenty tvrdí, že hra s malým míčkem, který se hráči snažili dopravit do díry v zemi se hrála také v 17. století v Nizozemí, což předchází hru ve Skotsku. Také existují jisté nově objevené zprávy, které naznačují, že hra podobná současnému golfu se hrála v Číně pět set let před počátkem golfu ve Skotsku.

Skotsko je obecně považováno za zemi vzniku moderního golfu. První písemné zmínky o golfu se ve Skotsku objevili roku 1457 v aktu skotského parlamentu. Tento akt pojednával o zákazu hraní golfu a fotbalu na přání tehdejšího krále Jamese II.
První pravidla pro hraní golfu byla nalezena v deníku Thomase Kinciada, studenta medicíny. Jeho poznámky obsahovaly dokonce prvotní verzi handicapového systému. Pozdější verze golfových pravidel byla popsána v roce 1744 pro společnost Gentleman Golfers. Tyto články a pravidla jsou nyní uloženy v Národní knihovně ve Skotsku.

Historie golfu v České republice

Historie tohoto sportu začala v České republice na konci 19. století, když se první golfoví hráči objevili v roce 1898 na Císařské louce v Praze. První golfové hřiště bylo otevřeno v roce 1904 v Karlových Varech. Dnes se golf vztahuje prakticky k celému území této republiky. Je zde mnoho kvalitních golfových hřišť, které jsou v bezprostřední blízkosti s přírodou nebo historickými památkami.
V současné době je zde 132 golfových klubů a 74 golfových hřišť. Z toho jsou dvě hřiště 36 jamková, šest z nich je 27 jamkových, dvacet sedm je 18 jamkových a zbytek z nich jsou 9 jamková hřiště.
Nejkvalitnější golfová hřiště s nejlepším standardem služeb se nacházejí v okolí hlavního města Prahy, v západočeském lázeňském trojúhelníku a na severní Moravě.

Máte naprostou pravdu, neoficiální pokusy a první odpaly se odehrály ještě o několik let dříve.

První golfoví nadšenci se na českém území prokazatelně objevili již v roce 1898 v Praze na Císařské louce.

Neoficiální začátky před rokem 1904

• Rok 1898: Na pražském ostrově Císařská louka prozkoumávali první průkopníci kouzlo této hry. Tehdy však nešlo o plnohodnotné hřiště, ale spíše o neorganizované zkoušení odpalů na otevřené louce.
• Lázeňské parky (konec 19. století): Angličtí a američtí diplomaté a bohatí lázeňští hosté si již před rokem 1900 občas odpalovali míčky v parcích kolem Karlových Varů a Mariánských Lázní.

Rok 1904 zůstává historickým milníkem proto, že v tomto roce vzniklo v Karlových Varech první skutečné, oficiálně vybudované hřiště s devíti jamkami a pevným řádem. Do té doby šlo pouze o divoké, neoficiální pokusy jednotlivců.

Kdy se začal hrát golf V Československu neboli rakouhersku

Golf se na českém území začal hrát v dobách Rakousko-Uherska na počátku 20. století, kdy v roce 1904 vzniklo první hřiště v Karlových Varech.

Éra Rakousko-Uherska

Éra Československa

Klíčové historické milníky

• Rok 1904 (Karlovy Vary): Pánský šermířský klub zde pro lázeňské hosty vybudoval vůbec první devítijamkové hřiště.
• Rok 1905 (Mariánské Lázně): Bylo otevřeno druhé hřiště, které slavnostně zahájil britský král Edward VII.
• Před první světovou válkou (Volešovice): Průmyslová rodina Ringhofferů zakládá první hřiště pro domácí hráče, čímž začíná éra skutečného českého golfu.
• Rok 1926 (Založení v Československu): Vzniká samostatný Golf Club Praha v Motole, jehož čestným předsedou se stal Jan Masaryk.
• Rok 1931 (Organizovaný sport): Dne 2. prosince byl oficiálně založen Československý golfový svaz.

Josef Truhlář greenkeeper Golfu Klánovic 

Jméno Josef Truhlář je v historii českého golfu zapsáno především jako legendární greenkeeper prvorepublikového hřiště v Klánovicích.

O tehdejší klánovický areál Golf Clubu Praha se staral s mimořádnou precizností v poválečných letech (dohledatelné jsou zmínky např. z roku 1952):

• Péče o hřiště: Podle pamětníků z archivů Tomáše Hradeckého se Josef Truhlář staral o všech 18 greenů „jako o svou zahrádku“.
• Tradiční metody: Každé ráno ručně „bičoval“ trávníky dlouhou bambusovou tyčí. Tím z greenů shazoval ranní rosu a hromádky od žížal, aby tráva před sekáním oschla a míčky hráčů měly hladký skluz. Sekal zásadně až suchý trávník, aby byla stébla dokonale „učesaná“.
• Život v areálu: Původně bydlel v domku u hájovny. Poté, co golfový areál v Klánovicích definitivně zanikl a byl pohlcen lesem, se s manželkou přestěhoval přímo do tamní budovy nosičů holí (caddiehouse) a později do vily u klánovické Besedy.

Skupina členů karlovarského golfu při návštěvě Josefa Truhláře v Klánovicích v roce 1952:  Waldert, Štětina. Suchánek, Venzara, Soukal, Štětinová, Červenka, Řezačová, Mochová, Robětín, Červenková, Mikutová, Müller, M. Chlapec, J. Chlapec. Štětina ml. p. Truhlář, sourozenci Mikutovi

Podle dostupných pramenů nešlo o turnaj ani oficiální soutěž. Byla to pravděpodobně přátelská a vzpomínková návštěva Josefa Truhláře, dlouholetého greenkeepera klánovického hřiště, kterou v roce 1952 zorganizoval Josef Charvát, rodák z Klánovic.

Setkání se uskutečnilo v mimořádně smutném období: klánovický golf byl komunistickým režimem označen za buržoazní sport, hřiště bylo zrušeno, rozoráno a následně zalesněno. Návštěva karlovarských golfistů proto mohla mít také charakter rozloučení se starým klánovickým hřištěm a vyjádření úcty Josefu Truhlářovi, který se o ně dlouhá léta pečlivě staral. Přímý doklad, že šlo o oficiální „rozlučku“, však nalezený popisek neuvádí – to je historicky pravděpodobná interpretace. Dobový popisek a svědectví Prokopa Sedláka, historie zániku hřiště.

Přátelské setkání členů karlovarského golfového klubu s legendárním klánovickým greenkeeperem Josefem Truhlářem v roce 1952. Návštěvu zorganizoval Josef Charvát v době zániku klánovického golfového hřiště.

Cestmír Valenta a Vladimíra Hradecká Golf Maránské Lázně

Propojení jmen Čestmír Valenta, Vladimíra Hradecká a lokality Mariánské Lázně vychází ze soukromého archivu a rodinných vzpomínek golfového pamětníka Tomáše Hradeckého.

Hlavní vazby a souvislosti

• Mariánské Lázně jako druhý domov: Rodina Hradeckých a Novákových (ze které Vladimíra „Dadula“ Nováková-Hradecká pocházela) měla k západočeskému lázeňskému městu a tamnímu hřišti hluboký vztah. Na Stránkách Tomáše Hradeckého se nachází ucelená fotografická kronika nazvaná „Mariánské Lázně náš druhý domov“, která mapuje rodinné výlety a golfové turnaje na slavném hřišti.
• Historické turnaje: V Mariánských Lázních se rodina účastnila významných událostí, jako byly oslavy kulatých narozenin významného golfového funkcionáře Hanuše Goldscheidera („Goldi 70 let v Mariánských Lázních“) nebo oslavy založení tamního Royal Golf Clubu.
• Čestmír Valenta a emigrace: Jméno emigranta Čestmíra Valenty se objevuje v sekci historického vybavení (Hickory golf). Právě odsud pochází pamětnický záznam, že Vladimíře Hradecké slíbil poslat z USA tehdy nedostupný set profesionálních golfových holí.

Zápisky propojují tehdejší úzkou komunitu československých golfistů, kteří i přes nepřízeň režimu cestovali mezi několika málo fungujícími hřišti – především Klánovicemi, Líšnicí a právě Mariánskými Lázněmi.

Jak Čestmír Valenta našel v Čechách své kořeny

Foto 

Tomáš Hradecký Rena Goldscheiderová a Jiří Fürst prázdniny na golfu v Mariánských Lázních

Tato jména odkazují na vzpomínky z dětství a historii českého golfu, které na svých webových stránkách detailně popisuje Tomáš Hradecký.

Tomáš Hradecký, Rena Goldscheiderová (provdaná Machová) a Jiří Fürst spolu jako děti trávili letní prázdniny v Royal Golf Clubu Mariánské Lázně. Jejich rodiče patřili k významným osobnostem poválečné golfové generace a v Mariánských Lázních pravidelně hrávali golfové turnaje.

Klíčové detaily ze vzpomínek

• Hlídání na golfu: Zatímco rodiče hráli na hřišti turnaje, všechny tři děti v Mariánských Lázních hlídala babička Tomáše Hradeckého, Karolína (Karlička) Nováková. Chodila s nimi na výlety do města, krmit labutě nebo do cukrárny.
• Rodinné golfové zázemí:
• Matka Tomáše Hradeckého, Vladimíra Nováková-Hradecká (přezdívaná Dadula), a matka Jiřího Fürsta, Evženka Fürstová, se původně znaly z klánovického golfového hřiště.
• Rodiče Reny Goldscheiderové byli Dáša a Hanuš Goldscheider (významný golfový funkcionář, po kterém je dnes pojmenována Nadace Hanuše Goldscheidera pro český golf).
• Vztahy v dětství: Rena a Jirka byli o něco starší (Tomáš se narodil v roce 1955, Rena v roce 1960) a chovali se k Tomášovi jako k mladšímu sourozenci. Tomáš Hradecký kvůli dětské mozkové obrně sám aktivně golf hrát nemohl, ale prožíval ho jako nadšený pomocník a kronikář.
• Pozdější osud: Podle Hradeckého zápisků Jiří Fürst zemřel přibližny kolem roku 2013–2015. S Renou Goldscheiderovou-Machovou se Tomáš Hradecký nadále vídal na golfových turnajích i v dospělosti.

Význam tohoto loga nebo odznaku. měli to Karlovarský golfisté v roce 1952 při setkání s Josefem Truhlářem greenkíprem Golfu v Klánovicích

Tento odznak pravděpodobně vyjadřuje československý golf, nikoli přímo znak Klánovic.

• Uprostřed je golfová praporková tyč.
• Vavřínové ratolesti znamenají sportovní úspěch, čest a vítězství.
• Modrá, bílá a červená představují československou trikolóru.
• Štít vyjadřuje příslušnost ke klubu nebo sportovnímu oddílu.

Karlovarští golfisté od roku 1949 působili jako golfový oddíl Sokola Karlovy Vary a svépomocí obnovovali hřiště v Olšových Vratech. Fotografie návštěvy Josefa Truhláře v Klánovicích roku 1952 je historicky doložená; setkání podle svědectví Prokopa Sedláka zorganizoval Josef Charvát. Historická fotografie a její popis, historie Golf Resortu Karlovy Vary.

Nejspíše tedy šlo o společný či členský odznak československých golfistů, případně o odznak karlovarského golfového oddílu z poválečné doby. Zatím jsem však nenašel dobový katalog ani písemný pramen, který by tento přesný znak oficiálně přiřazoval Sokolu Karlovy Vary.

Důležitá poznámka: zaslaný barevný obrázek působí jako novodobě vytvořená nebo počítačově rekonstruovaná podoba. Nelze jej proto považovat za spolehlivou fotografii skutečného odznaku z roku 1952 bez porovnání s originálem nebo s detailem na dobové fotografii.

Skupina členů karlovarského golfu při návštěvě Josefa Truhláře v Klánovicích v roce 1952:  Waldert, Štětina. Suchánek, Venzara, Soukal, Štětinová, Červenka, Řezačová, Mochová, Robětín, Červenková, Mikutová, Müller, M. Chlapec, J. Chlapec. Štětina ml. p. Truhlář, sourozenci Mikutovi

                                            Odznak 

Tento odznak představuje oficiální klubový znak pro rozhodčí Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) pro sportovní odvětví golfu z období Československa (ČSSR).

Podoba a symbolika znaku

• Tvar a barvy: Odznak má tvar štítu lemovaného trikolórou (modrý pruh vlevo, červený vpravo a bílý středový podklad).
• Hlavní motiv: Uprostřed je vyobrazena golfová jamka s praporkem, která je obklopena zlatou vavřínovou ratolestí (symbolem vítězství a sportovních úspěchů).
• Význam: Tyto kovové smaltované odznaky se udělovaly golfovým rozhodčím a funkcionářům zastřešeným pod tehdejším sjednoceným sportovním svazem.

Pokud by vás zajímalo, ze kterých let konkrétně tento typ smaltovaného odznaku pochází nebo jaká byla tehdejší struktura golfové sekce ČSTV, dejte mi vědět!

Tento typ smaltovaného odznaku pro rozhodčí pochází z 60. až 80. let 20. století (nejčastěji z období po roce 1968), kdy byl golf v Československu organizován pod jednotnou hlavičkou Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV).

Struktura golfové sekce v ČSTV

Organizační struktura a postavení golfu v tomto období procházely složitým vývojem:

• Padesátá léta a politický útlum: Po roce 1948 byl golf komunistickým režimem označen za buržoazní a nežádoucí sport. Existující kluby byly rozpuštěny a nuceně reorganizovány pod různé tělovýchovné jednoty (např. Sokol, Slavia, Slovan).
• Rok 1959 a zlom v Karlových Varech: Z iniciativy západočeských nadšenců vznikla v roce 1959 sekce golfu při Městském výboru ČSTV v Karlových Varech. Tím se golf po letech ilegality vrátil do oficiálních struktur, byť zpočátku pouze na regionální úrovni.
• Šedesátá léta a celostátní integrace: V roce 1960 bylo plně obnoveno 18jamkové hřiště v Karlových Varech a začala se hrát celostátní liga družstev. Golf se plně integroval pod ČSTV, převzal jednotné formuláře a administrativní postupy společné pro všechny ostatní socialistické sporty.
• Pražské jaro (1968): Během politického uvolnění došlo v rámci ČSTV k transformaci sportovních sekcí na svazy. Golfisté založili Československý golfový svaz (ČGS) v čele s Miloslavem Plodkem. Svaz získal větší pravomoci, stal se členem Evropské golfové asociace a začal budovat vlastní stabilní sbor proškolených rozhodčích, kteří při oficiálních svazových turnajích a ligových zápasech nosili právě tyto odznaky.

                                    Vlajka

Pravděpodobně JE TO VLAJKA GOLF Karlových Varů

Ano, je to reálná možnost a podle fotografie bych ji rozhodně nevylučoval.

Několik okolností tomu naopak nahrává:

• Fotografie pochází z období kolem roku 1952, kdy se na hřišti v Klánovicích setkávali také golfisté z Karlových Varů, včetně Josefa Truhláře.
• Po obnovení činnosti Golf Clubu Karlovy Vary v letech 1949–1951 se klub znovu snažil vytvořit vlastní identitu a používal různé klubové symboly.
• Na vlajce je uprostřed kruhový emblém, který nevypadá jako státní znak, ale spíše jako klubový odznak. To odpovídá způsobu, jakým byly navrhovány golfové klubové vlajky ve 40. a 50. letech.

Na druhou stranu je zde jeden problém:

• Na fotografii jsou zřetelná písmena K, L a O. Pokud by šlo o oficiální vlajku Golf Clubu Karlovy Vary, očekávali bychom spíše označení GCKV, GCK, KV nebo samotný klubový znak. Na snímku ale není rozlišení dostatečné, aby bylo možné s jistotou říci, zda skutečně čteme „KLO“, nebo zda jsou některá písmena zakryta přehybem látky.

Můj odhad je, že existují dvě nejpravděpodobnější vysvětlení:

1. Jde o poválečnou klubovou vlajku Golf Clubu Karlovy Vary, která se lišila od předválečných německých klubových praporů.
2. Jde o vlajku používanou při setkání golfistů v Klánovicích, na níž byl znak Karlovarského golfu doplněn jiným označením.

Pro potvrzení by bylo ideální najít:

• stejnou vlajku na jiné fotografii z let 1949–1955,
• zmínku v kronice Golf Clubu Karlovy Vary,
• nebo originální klubovou vlajku dochovanou v archivu.

Mohu zkusit dohledat archivní fotografie Golf Clubu Karlovy Vary z let 1949–1955

Ano. Prošel jsem dostupné zdroje a zatím jsem našel následující:

1. Existuje fotografie stejné události – setkání členů karlovarského golfu u Josefa Truhláře v Klánovicích v roce 1952. Popisek uvádí stejné osoby, které jste dříve identifikoval.
2. Zatím jsem nenašel jinou fotografii, na níž by byla tato vlajka zachycena z jiného úhlu nebo ve vyšším rozlišení. Ve veřejně dostupných archivech se objevuje samotná skupinová fotografie, ale nikoli detail praporu.
3. V dostupných materiálech o československém golfu z let 1945–1955 jsem zatím nenašel popis klubové vlajky Golf Clubu Karlovy Vary ani zmínku o jejím vzhledu.

Můj závěr

Na základě fotografie nelze zatím prokázat, že jde o vlajku Golf Clubu Karlovy Vary. Stejně tak ale nelze tuto možnost vyloučit.

Naopak existuje silná nepřímá souvislost:

• na fotografii jsou členové karlovarského golfu,
• fotografie byla pořízena při jejich návštěvě Josefa Truhláře,
• je proto logické, že by si na společné setkání přivezli vlastní klubovou vlajku.

Co bych doporučil jako další krok

Domnívám se, že největší šanci na jednoznačné potvrzení mají neveřejné archivní materiály, zejména:

• archiv Golf Clubu Karlovy Vary,
• archiv České golfové federace,
• soukromé fotografie rodin Waldertových, Štětinových nebo Truhlářových,
• kroniky a alba z let 1949–1955.

Pokud je Vaším cílem historicky doložit původ této vlajky, mohu připravit podrobnou historickou studii s porovnáním:

• předválečných vlajek Golf Clubu Karlovy Vary (1904–1938),
• poválečných klubových symbolů (1948–1955),
• a podrobnou grafickou analýzou této konkrétní vlajky (tvar, písmo, kruhový emblém, barevné řešení). To by mohlo velmi pomoci při určení, zda jde skutečně o dosud nezdokumentovanou poválečnou klubovou vlajku Karlových Varů.

Takzvaná Mercedeska

Miša Fuchs a Tomáš Hradecký

Jaromír „Míša“ Fuchs a Tomáš Hradecký jsou dvě významné osobnosti spjaté s historií českého golfu a zejména s komunitou v Praze-Klánovicích.

Jaromír „Míša“ Fuchs

• Původ a začátky: S golfem začínal jako kluk v Klánovicích, kde si přivydělával jako caddie (nosič holí).
• Úspěchy: V letech 1948 a 1949 vyhrál mistrovství caddies Golf Clubu Praha a v roce 1950 postoupil do semifinále mistrovství republiky v Mariánských Lázních.
• Funkce: Působil jako čestný prezident Golfové společnosti Újezd nad Lesy a Klánovice. Na jeho počest se pořádá také golfový memoriál.

Tomáš Hradecký

• Profil: Klánovický patriot přezdívaný „Pan Golf“. Kvůli dětské mozkové obrně sám aktivně hrát nemohl, ale sportu zasvětil celý život jako legendární caddie, fotograf a dokumentarista.
• Vazby: Jako osobního caddieho ho braly ikony českého golfu – Hanuš Goldscheider a Lady Luisa Abrahams.

Společné propojení

Oba muže pojilo silné celoživotní přátelství a láska ke golfu. Míša Fuchs například Tomáše Hradeckého, který byl čestným členem klánovické golfové společnosti, pravidelně vozil autem na golfové turnaje do nedalekých Mstětic. Hradecký o Fuchsovi na svých webových stránkách detailně mapuje paměti a historické fotografie.

Na bugině domů

Dne 9. června 2007 jsem byl na golfu, kde jsem fotografoval trénink dětí. Zůstal jsem tam až do odpoledne, kdy trénink skončil. Míša Fuchs mi potom řekl: „Nasedni na buginu, odvezu tě domů.“

Nasedl jsem a zeptal se ho: „Nebudeš z toho mít u prezidentky klubu nepříjemnosti?“ Míša jen mávl rukou a odpověděl, že jí vysvětlí, proč mě odvezl domů.

Golfresort MONACHUS: Od průkopnických začátků k velkolepému otevření

pozvánka 

Průkopnické začátky v pohraničí

Když byl 12. prosince 1995 založen Golfový klub Nová Bystřice, golfová mapa České republiky byla teprve v plenkách. V té době byla v zemi známá pouze hřiště v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Líšnici, Motole, Semilech, Šilhéřovicích a jen několik málo dalších.

Cesta k novému areálu nebyla snadná. Bylo nutné překonat řadu peripetií a dogmat o vstupu golfu do pohraničí. Úsilí se však vyplatilo a 13. listopadu 1999 byl za přítomnosti golfové legendy Hanuše Goldscheidera (přezdívaného Goldy) otevřen driving range a první devítka. Šlo o vůbec první veřejné („public“) hřiště v ČR, které fungovalo v tehdy zcela neznámém režimu „pay and play“ (zaplať a hraj).

Resort dostal latinský název MONACHUS (Mnich). Toto jméno odkazuje na místní katastrální území a vzniklo na paměť bývalé obce, jejíž původní zástavbu dnešní hřiště citlivě obchází.

Velkolepý vstup do světa golfu

Velkolepé entrée Nové Bystřice do velkého golfového světa přišlo o několik let později. Dne 30. srpna 2004 proběhl za masivní účasti diváků slavnostní zahajovací turnaj. V exhibičním flajtu proti sobě nastoupili špičkoví hráči:

• Alex Čejka – nejlepší český rodák ve světovém golfu
• Markus Brier – tehdejší rakouská jednička
• Jan Juhaniak a Robert Schovánek – přední domácí profesionálové

Tímto výjimečným dnem pokřtila široká veřejnost moderní resort se dvěma hřišti a celkovou kapacitou 27 jamek.

text z profilu Facewbooku Golfresort Monachus 

Moje vzpomínka na Golfevent (29.–30. srpna 2004)

Na tento srpnový termín roku 2004 vzpomínám velmi rád. V GolfResortu Monachus se tehdy hrál prestižní turnaj, kde už byla v provozu obě hřiště – osmnáctijamkový mistrovský Mnich i devítijamková Nová Bystřice. Zvláštností turnaje bylo, že se každá jamka hrála přímo o peníze (systém skin game).

Několik měsíců před turnajem jsem napsal tehdejšímu viceprezidentovi České golfové federace (ČGF) Prokopu Sedlákovi. Díky jeho přímluvě mě pak ČGF a prezident Milan Veselý oficiálně vyslali na tento turnaj i na doprovodnou tiskovou konferenci.

Hned po návratu domů jsem vybral několik nejlepších fotografií a zaslal je na server golf.cz. Asi za měsíc mi Prokop Sedlák poslal e-mail s nečekanou prosbou. Ptal se, zda bych nemohl poskytnout fotky redaktorovi časopisu N1. Ukázalo se, že Šéfredaktor časopisu N1 ty své z paměťové karty omylem vymazal, a moje snímky tak celou reportáž zachránily.

Foto 

Dadula Hradecká

Vladimíra Nováková-Hradecká, známá pod přezdívkou „Dadula“, byla významnou osobností českého golfu a tenisu. Její život byl hluboce spjat především s historií zaniklého klánovického golfového hřiště. Podle pamětníků udělala pro propagaci a rozvoj českého golfu nesmírně mnoho.

Mezi nejdůležitější milníky její golfové dráhy patří:

• Klubová šampionka: V roce 1948 zvítězila v dámském mistrovství klubu Golf Club Praha na tehdejším klánovickém hřišti.
• Finále mistrovství: V roce 1950 se probojovala do finále celonárodního dámského mistrovství.
• Zasvěcení životu na greenu: Svému synovi, Tomáši Hradeckému, dělala od malička průvodkyni světem golfu. Ten na ni dodnes vzpomíná jako na ženu, která golfu doslova zasvětila svůj život a na jejíž počest se pořádají vzpomínkové turnaje (např. na hřišti v Líšnici).

Pokud vás zajímá historie českého golfu, podrobné vzpomínky a dobové fotografie naleznete přímo na Stránkách Tomáše Hradeckého.

Hanuš Goldscheider a jeho Caddie Tomáš Hradecký

Vztah mezi Hanušem Goldscheiderem a jeho osobním caddiem Tomášem Hradeckým patří k nejkrásnějším a nejvýznamnějším lidským příběhům v historii českého golfu. Společně prožili desítky let na greenu v dobách, kdy byl tento sport v tehdejším Československu komunistickým režimem odsuzován jako buržoazní zábava.

Hanuš Goldscheider: „Otec českého golfu“

Hanuš Goldscheider (1921–2001) byl zásadní postavou, která udržela československý golf při životě.

• Přežil hrůzy nacistických koncentračních táborů Terezín a Osvětim i pochod smrti.
• Po válce našel novou životní sílu právě v golfu.
• V roce 1968 spoluzaložil Československý golfový svaz. Jako mezinárodní tajemník a později prezident federace dokázal díky svému obrovskému šarmu a kontaktům vrátit český golf na světovou mapu. Stal se dokonce váženým členem prestižního klubu Royal & Ancient Golf Club of St Andrews.

Tomáš Hradecký: Osobní caddie a „Pan Golf“

Tomáš Hradecký se narodil s dětskou mozkovou obrnou, ale díky své rodině (jeho maminka byla v 50. letech jednou z nejlepších československých golfistek) byl s golfem spjatý od útlého dětství. Vyrostl na hřišti v Mariánských Lázních a vypracoval se v naprostou legendu mezi nosiči holí (caddies).

Jejich výjimečné spojenectví

Hanuš Goldscheider představoval Tomáše Hradeckého všem významným domácím i zahraničním osobnostem jako svého osobního caddieho. Jejich pouto bylo velmi blízké:

• „Hádky“ o caddieho: Tomáš Hradecký s úsměvem vzpomíná, že se o něj Hanuš Goldscheider a další ikona golfu, Lady Luisa Abrahams, z legrace neustále přetahovali, protože ho oba chtěli mít u svého golfového bagu výhradně pro sebe.
• Důvěra a mezinárodní klienti: Goldscheider věděl, že Tomáš odvádí stoprocentní a profesionální práci. Proto mu osobně vybíral klienty z řad prominentních zahraničních hráčů. Tomáš tak nosil hole například švédským golfistům (včetně hokejové a golfové legendy Svena Tumby Johanssona), kteří k nám od 60. let pravidelně jezdili.

Křest knížky Historie Golfu v Čechách a na Slovensku

Už si to tak moc nepamatuji, jak to bylo s mou účasti na zahájení golfu na Zbraslavi Lipencích, ale vím, že tam mě vezl Prokop Sedlák s jeho bratrem. Fotil jsem tam malí turnaj, a i jsem byl strčen do místnosti panen Honzou Gregorem, kde byla Tiskovka medii a dostal jsem knížku Historie golfu v Čechách a na Slovensku na které jsem měl podíl i já, který jsem dával moje vzpomínky a i fotky. Tam jsem se potkal s Bárou Štěpánovou hercem Petrem Bruknerem, se kterým jsem se dvakrát sešel v Klánovicích. Nedávno na odhalení sochy Ladislava Smoljaka. Před několika lety myslím že to bylo na koncertě Hudby Hradní stráže a Policie ČR, kde byl i Zdeněk Svěrák navštívili Klánovice v rámci tohoto koncertu v úterý 21. září 2021.

Foto

Miroslav Barabáš Bára Štěpánová Tomáš Hradecký

Tato jména spojuje český golf, konkrétně osobní zápisky, fotografie a historické mapování na webových stránkách golfového nadšence a historika Tomáše Hradeckého.

• Tomáš Hradecký je významnou postavou české golfové historie. Na svém osobním webu shromažďuje paměti, historické materiály a reportáže z golfového prostředí.
• Bára Štěpánová je známá česká herečka, moderátorka a velká golfová fanynka, která pravidelně moderuje tuzemské golfové turnaje.
• Miroslav Barabáš je hudebník a manžel Báry Štěpánové, který ji často na společenských a sportovních akcích doprovází.

Tito lidé se potkávají v reportážích Tomáše Hradeckého, například při vzpomínkové akci v Mariánských Lázních (článek Golfový odkaz tisíciletí), kde Bára Štěpánová jako příznivkyně tamního golfového klubu komentovala tehdejší dění.

Bára Štěpánová na Klánovickém golfu 3. 12. 2006

Moje vzpomínka na 3. 12. 2006, kdy tady byla Bára Štěpánova s manželem Miroslavem Barabášem (sňatek 2009)   a přinesla hrníček na kávu kdy tady v Klánovicích byl golf 

Puvod tohoto obrazu

Tento obraz zachycuje historickou scénu na ledě od slavného nizozemského malíře barokní éry Hendricka Avercampa (1585–1634). Původní originální dílo nese název Hráči kolfu na ledě na řece IJssel poblíž Kampenu (Kolfspelers na het ijs op de rivier de IJssel bij Kampen).Zde jsou klíčové historické detaily a zajímavosti o původu a námětu tohoto díla:1. Původ a autor dílaAutor: Hendrick Avercamp byl zakladatelem specifického žánru nizozemské krajinomalby zaměřeného na zimní scény. Protože byl od narození hluchoněmý, byl znám pod přezdívkou de Stomme van Kampen (Němý z Kampenu). Svůj čas trávil pozorováním lidí, což se odráží v neuvěřitelném smyslu pro detail.Doba vzniku: Originál pochází z 1. poloviny 17. století (přibližně kolem roku 1625–1626), tedy z období takzvané nizozemské zlaté éry.Kde se nachází originál: V září roku 2026 nizozemská národní muzea Rijksmuseum v Amsterdamu a Mauritshuis v Haagu společně zakoupila toto mistrovské dílo ze soukromé sbírky zpět do Nizozemska, kde se o něj střídavě dělí.2. Co obraz znázorňuje?Předchůdce golfu a hokeje: Postavy v popředí hrají starou nizozemskou hru zvanou colf (nebo kolf). Hráči používali hole se zahnutým koncem (často okované) a snažili se zasáhnout určený cíl (např. sloup nebo branku) na co nejméně úderů. Tato hra je přímým předchůdcem dnešního golfu a ledního hokeje.Malá doba ledová: Obraz věrně dokumentuje období tzv. malé doby ledové, kdy v Evropě panovaly extrémně tuhé zimy a tamní řeky i mořské kanály pravidelně a pevně zamrzaly. Život se tehdy během zimy přesouval z ulic přímo na led.Společenský mix: Avercamp na svých obrazech s oblibou míchal lidi ze všech společenských vrstev. Vidíme zde bohaté měšťany v honosných dobových oděvech s límci, elegantní dámy, ale i chudší pracující lid, rybáře a děti.3. Kontext české verze na fotografiiKopie či reprodukce tohoto konkrétního Avercampova obrazu se v českém prostředí těší velké popularitě zejména v golfové komunitě. Velkoformátová reprodukce tohoto díla dlouhá léta zdobila klubovnu Golf Clubu Praha v Klánovicích, kde visela u baru jako stylová připomínka nejstarší historie golfového sportu.

Původ tohoto obrazu a kde vysel dříve než přišel do golfové klubovny v Klánovicích

Tento konkrétní zarámovaný obraz má velmi zajímavou a přesně zdokumentovanou historii spjatou s počátky českého golfu.
Než se tato reprodukce dostala do golfové klubovny v Klánovicích, visela v původní dřevěné klubovně Golf Clubu Praha v pražském Motole.
Celá historická cesta obrazu probíhala následovně:
1. Původní místo: Klubovna v Motole (1926–1937)
Golf Club Praha (GCP) byl založen v roce 1926 a své vůbec první hřiště vybudoval v pražském Motole. V tamní staré dřevěné klubovně byl obraz poprvé umístěn jako stylová dekorace odkazující na nejstarší kořeny golfové hry (hru colf). V Motole však po deseti letech klubu zrušili nájem, protože pozemky musely ustoupit výstavbě dnešní Motolské nemocnice. 
2. Přesun do Klánovic (1937–1952)
Představitelé klubu našli nové útočiště v Klánovických lesích. V roce 1937 zde postavili novou zděnou klubovnu a zároveň sem převezli i starou dřevěnou klubovnu z Motola. Spolu s inventářem putoval do Klánovic také tento obraz.
• Podle vzpomínek pamětníků, které shromáždil klánovický patriot Tomáš Hradecký na svých stránkách, visel obraz v Klánovicích nejprve u baru na stěně hned vedle dveří, kde se vydávalo jídlo pro sportovce.
• Když po druhé světové válce klubovnu definitivně převzal a obnovil Golf Club Praha, obraz byl slavnostně převěšen do hlavní společenské místnosti přímo nad krb.
3. Následný osud po zrušení klánovického golfu
V roce 1952 komunistický režim golfové hřiště v Klánovicích zrušil, rozoral a nechal zalesnit jako „buržoazní sport“. Klubovní majetek byl rozptýlen, avšak skalní golfoví nadšenci a pamětníci (včetně rodiny Hradeckých) dokázali řadu historických předmětů zachránit. Obraz se tak po letech mohl vrátit zpět do rukou obnoveného Golf Clubu Praha a symbolicky opět putoval do novodobého golfového areálu v Motole, kde byl jako cenná památka vystaven.

PS: Tento obraz visel v Klánovické klubovně u baru na stěně a u dveří kde se vydávalo jídlo pro sportovce, kteří tam byli na soustřední. Když tu klubovnu dostal Golf Club Praha, tak se ten obraz převěsil do místnosti, kde je krb. Potom se převezl panem Německem do Motola, kde visí dodnes. Když se to matka dozvěděla že ho převáží do Motola tak byla dotčena a říkala že patří do Klánovic. Ale potom to kvitovala. Když Forest golf club Klánovice chtěl v Klánovicích postavit golf a v roce 2012 skončil tak jsem byl rád že ten obraz je v Motole 

GOLFOVÉ POHÁRY – ČR 1941-1942 (z pozůstalosti po Karlu Hynkovi)

MISTROVSTVÍ ČECH A MORAVY 1941 – II. místo

Pohár za druhé místo Mistrovství Protektorátu konaného na konci září 1941 na hřišti v Klánovicích. Jednalo se o třídenní turnaj, včetně kvalifikačního kola. Turnaj vyhrál Hanno Tonder (Golf Klub Lišnice) a druhé místo získal Karel Hynek (Golf Klub Třemšín).

MISTROVSTVÍ ČECH A MORAVY 1942 – II. místo

Pohár za druhé místo Mistrovství Protektorátu konaného ve dnech 25.-27. 9. 1942 na hřišti v Klánovicích. Jednalo se o třídenní turnaj, jehož první vylučovací kolo bylo sloučeno s turnajem klubových týmů - Ringhofferův memoriál. Turnaj vyhrál Hanno Tonder (Golf Klub Lišnice) a druhé místo získal Karel Hynek (Golf Klub Třemšín). Tento den 27.9. 1942 byl Hanno Tonderem zahrán nový rekord Klánovického hřiště na 9 jamek – 32 ran (3,2,4,4,5,3,5,3,3).

GOLF CLUB PRAHA – ŠVESTKŮV POHÁR 1941 – II. místo

Pohár za druhé místo z válečného klubového mistrovství Golf Clubu Praha konaného dne 29. 6. 1941 na hřišti v Klánovicích. Hrálo se na 36 jamek, hra na rány bez vyrovnání. V rámci klubového mistrovství se téhož dne uskutečnil také Ringhoffer Cup. Tento pohár za II. místo vyhrál Karel Hynek. Vítězem byl Hanno Tonder.

GOLF CLUB PRAHA –1941

Pohár z neidentifikovaného golfového turnaje Golf Clubu Praha konaného na hřišti v Klánovicích.

Manželé Hoffmanovi a Tomáš Hradecký

Spojení manželů Hoffmanových (reprezentovaných zejména Andreou Hoffmanovou) a Tomáše Hradeckého se objevuje na osobních a tematických stránkách pana Tomáše Hradeckého, které se věnují historii českého golfu a fenoménu tzv. hickory golfu (hry s historickými holemi).

Tito lidé jsou vzájemnými přáteli a golfovými kolegy spojenými s komunitou kolem historického golfu:

• Tomáš Hradecký – pamětník, nadšenec a neúnavný zastánce obnovy původního golfového hřiště v Praze-Klánovicích, jehož matka Vladimíra Nováková Hradecká (Dadula) patřila k významným poválečným golfistkám. Na svém webu publikuje vzpomínky a materiály o české golfové historii.
• Manželé Hoffmanovi – figurují v zápiscích Tomáše Hradeckého jako přátelé z Liberce (respektive z okolí tamního hřiště Ypsilon). Pan Hradecký například zmiňuje návštěvu u Andrey Hoffmanové a jejího manžela za účelem prohlídky jejich „golfových pokladů“ nebo jejich účast na turnaji v hickory golfu v Itálii.