Menu
Golf > Historie Klanovického golfu

Historie Klánovického golfu

Historie golfu v Klánovicích představuje jednu z nejvýznamnějších, ale také nejtragičtějších kapitol československého meziválečného a poválečného sportu. Původní areál v Klánovickém lese patřil k tehdejší absolutní špičce, než byl totalitním režimem záměrně zničen.

Vznik a zlatá éra (1929–1938)

  • Hledání náhrady: Prvorepublikový Golf Club Praha musel opustit své pozemky v Motole kvůli stavbě tamní nemocnice.
  • Pozemky od šlechty: Klub získal přibližně 90 hektarů lesa od rodu Lichtenštejnů.
  • Architektonický návrh: Celé 18jamkové hřiště vyprojektoval v roce 1929 architekt Josef Charvát.
  • Otevření hřiště: V srpnu 1938 bylo slavnostně otevřeno prvních 9 jamek s klubovnou.
  • Prominentní společnost: Areál přitahoval smetánku. Mezi členy patřili továrník František Ringhoffer nebo britský velvyslanec Sir George Clerk.

Válečné a poválečné období (1939–1951)

  • Nedokončený rozvoj: Kvůli druhé světové válce nemohl být původní projekt plně dokončen podle světových parametrů.
  • Poválečný rozmach: V září 1946 hřiště hostilo Československé amatérské mistrovství v golfu.
  • Rozšíření kapacity: Po válce budování pokračovalo a v roce 1950 bylo v plném provozu již 15 jamek.
  • Změna vlastníků: Po komunistickém převratu v roce 1948 přešel areál pod Českou obec sokolskou a později pod ČSTV.

Likvidace a zánik hřiště (1952)

  • Zákaz sportu: Nový režim označil golf za „buržoazní přežitek“.
  • Radikální konec: V roce 1952 bylo fungující hřiště oficiálně zrušeno, rozoráno a zpět zalesněno.
  • Přírodní památka: Zbyly jen drobné terénní vlny a základy staveb, které pohltil současný Klánovický les.

Pokusy o obnovu po roce 1989

  • Snahy klubu: Obnovený Golf Club Praha se v letech 1991–1995 pokoušel hřiště obnovit, ale od záměru nakonec ustoupil.

Výňatek z knížky historie golfu pana Prokopa Sedláka      

4. Léta válečná

Události podzimu 1939 nenechaly nikoho na pochybách o tom, že jde do tuhého. Represivní reakce okupantů na vystoupení českého studenstva 28.října 1939 jasně naznačila, čeho se český národ ještě dočká. Z českého golfu se vytrácela jména těch, kteří odešli z Protektorátu do zahraničí. Z GKL např. odešli A.Hoffmeister a I.Tonder.

Přes protektorátní pochmurnou náladu pokračovaly dále sportovní aktivity, které lidi sdružovaly a přinášely trochu radosti. Hlavními centry golfových aktivit byly Klánovice a Líšnice.

Podle svědectví paní Vladimíry Novákové - Hradecké (Daduly), které jsme získali laskavostí jejího syna Tomáše, vznikly Klánovice na pozemcích, které daroval baron Lichtenstein (cca 90 ha). Strojní park zajistil baron František Ringhoffer, mecenáše sehnala paní Zdena Havránková mezi nimiž byl i Jan Masaryk. Na hřišti byla postavena v roce 1937 nová klubovna a současně sem byla umístěna i stará dřevěná klubovna z Motola, která sloužila jako caddiehouse. Klánovické hřiště bylo vybudováno v lese a vyznačovalo se poměrně úzkými fairwayemi a velmi kvalitními greeny, o které vzorně pečoval zkušený greenkeeper pan Truhlář, který své zkušenosti načerpal ve Spojených státech. Greeny byly silně chráněny hlubokými bankry, naplněnými jemným bělostným pískem. Každá jamka měla rozvod vody umožňující zavlažování.

S využitím vzpomínek Jaromíra Fuchse, Vladimíry Hradecké a Ivana Vávry se pokusíme krátce toto hřiště popsat. Jednička (par 4, délka 340 m, dogleg doprava) začínala po levé straně klubovny. Odpaliště bylo umístěno v "lesním tunelu". Drive musel být dostatečně dlouhý a hlavně rovný, aby se míč dostal na výhled. Dvojka (par 3, 150 m) byla úzká v lesním tunelu a kolem greenu byly samé vzrostlé borovice. Jamku číslo 3 (par 5, 480 m) přecházel šikmo napříč potok a to tak, že nejblíže k odpališti byl na pravé straně fairwaye, nejdále na levé. Jamka, přes malý ohyb doprava, se rozkládala podél železniční tratě Praha-Kolín. Za greenem se zvedala umělá hráz. Z této hráze se hrála jamka č.4 (par 4, 360 m). Muži hráli od trati přes vodní nádrž, která byla uprostřed vřesoviště. Ženy hrály rovněž z hráze ale dále od trati a musely drivem překonat vřesoviště a kus louky, než se dostaly na fairway. " Na jaře louka rozkvetla a byla plná bílých kopretin. Když byla rána krátká, nebylo snadné bílý míček v té záplavě běloby nalézt. Na podzim pak bylo krásné hrát přes růžově fialové vřesoviště na sytě zelený trávník." Na jamce č.5 (par 5, 470 m, dogleg doleva) měli muži před svým odpalištěm přímo uprostřed velikou břízu. Skoro každý se dostal míčkem do jejích větví a ten pak skončil ve vysoké trávě nebo vřesovišti. Jak vzpomíná paní Hradecká, bylo mnoho stížností na tuto krásnou břízu, ale když se na schůzi výboru klubu hlasovalo zda ji pokácet, všichni byli proti. A tak bříza zůstala.

Jamka č. 6 (par 3, 205 m) byl dlouhý par 3. Jamka č.7 (par 5, 500 m, dogleg doleva) byla nejdelší. Na pravé straně fairwaye byl mělký bankr a vedle něj, téměř v ose jamky, skupina vzrostlých borovic. Dobrý drive musel minout skupinu borovic po pravé straně a přeletět bankr. Druhá rána se pak mohla hrát tak, aby třetí ranou bylo možno atakovat green. Jamka č.8 (par 3, 140 m) byla krátká a příjemná. Pak se přecházelo po lávce přes potok. Devátá jamka (par 4, 350 m) se vracela ke klubovně a po levé straně byla lemována potokem.

K těmto devíti jamkám přibyly po válce další tři a to dlouhá desítka (par 5, 490 m), krátká jedenáctka (par 3, 175 m) a ke klubovně se vracející dvanáctka (par 4, 360 m).

4.1 Klánovice v létech 1940 a 1941 

Na konci května 1940 se v Klánovicích uskutečnil turnaj na jamky společně pro muže a ženy s vyrovnáním. Nasazeno bylo 16 hráčů a hráček. Nejlepším hráčem v poli startujících byl líšnický Hanno Tonder s hcp 0. Je třeba poznamenat, že Hanno Tonder v té době byl již suverénním králem českého golfu. Byl trojnásobným mistrem republiky a prakticky neporazitelný ve hře na jamky. Posledním jeho přemožitelem v soutěžní jamkové hře byl tehdy již zesnulý Fr.Ringhoffer ml. a to z roku 1931. Od roku 1932 porážel H.Tonder všechny své domácí soupeře (nebo s nimi remizoval), ať to byl národní mistr z roku 1930 Fr.Ringhoffer ml., nebo národní mistr z roku 1931 Sáša Schubert, či mezinárodní mistr republiky z roku 1935 Jan Bečvář, případně Jiří Lüftner nebo Jaroslav Vohryzek. Ostatní nejmenovaní soupeři H.Tondera nepatřili do výkonnostní elity. V roce 1939 vstoupil do soutěžního golfu již herně vyzrálý Karel Hynek, ale ani on v jamkové hře na H.Tondera ještě nestačil.

Na tomto květnovém turnaji K.Hynek nestartoval. Mezi startujícími byli však např. hokejista Dr.Zd.Peters (hcp.10), který rovněž rychle výkonnostně rostl, dále S.Schubert (hcp.10), Japonec K.Itigé (hcp.10), mistryně republiky z roku 1939 K.Linhartová (hcp.12) a jiní. Objevilo se zde i další nové jméno, František Stejskal (hcp.24).

V prvních dvou kolech se H.Tonder utkal se dvěma ženami, M.Vaňkovou (hcp.24) z GKL a V.Petersovou (hcp.36) z GCP. V semifinále porazil Dr.Klana (hcp.16) z GKL, který porazil v druhém kole S.Schuberta. Druhým finalistou byl Z.Peters z GCP. Finálový zápas měl velmi napínavý průběh. Normálních 18 jamek skončilo nerozhodně a zápas byl opakován. V opakovaném zápase po deváté jamce Z.Peters vzdal, když H.Tonder zahrál prvních 9 jamek za 33. Přitom scratch-score hřiště činil 72 (par devítky byl 4+3+5+4+5+3+5+3+4=36). V boji o třetí místo porazil Japonec K.Igité Z. Klana 6/4.

Dne 2.června 1940 se hrál v Klánovicích další ročník soutěže o Piešťanský pohár. Tato putovní cena byla v roce 1931 věnována ředitelstvím lázní Piešťany. Soutěže na rány s vyrovnáním se zúčastnilo pouze 6 hráčů. V soutěži zvítězil H.Tonder (hcp.0) v novém rekordu klánovického hřiště 70 (36+34). Druhý byl Japonec K.Itigé (86-10=76), třetí Z.Peters (89-10=79). H.Tonder tak obhájil své vítězství z roku 1939. Poslechněme si, co o tomto výkonu H.Tondera psal v roce 1940 odborník na slovo vzatý, Ing. J.Charvát. " Jelikož nyní H.Tonder hraje ze žlutých odrazišť stále pod scratch-score a z červených odrazišť (turnajových) dociluje téměř stejných výsledků, můžeme očekávati, že se handicap tohoto hráče co nejdříve sníží a že v něm budeme míti co nejdříve plus hráče, čímž by se zařadil mezi evropskou zvláštní třídu. Musíme litovati, že nelze nynější vynikající formy našeho mistra použíti v mezinárodních utkáních, aby z jeho výkonu plynuly další úspěchy našemu golfu". Jak je z textu mj. zřejmé, byla tehdy mistrovská pánská odpaliště označena červenou barvou. Žlutou barvou byla označena odpaliště pánská-normální a bílou odpaliště dámská.

Další soutěží hranou v Klánovicích byl tradiční Švestkův pohár, mistrovství GCP na rány. Soutěž se hrála v neděli 25.8.1940. Účast byla bohužel slabá, hrálo jen 7 hráčů, zato však ti nejlepší. Zvítězil H.Tonder (159 ran) před K.Hynkem (161), J.Bečvářem (165), Zd.Petersem (171) a S.Schubertem (187). V tu dobu již S.Schubert, nejlepší hráč let 1931 a 1932, ztratil výkonnostní kontakt se stávající špičkou. Za vyvrcholení jeho hráčské kariéry lze považovat účast ve Velké soutěži národů v roce 1936, kde obstál se ctí.

Druhé protektorátní Mistrovství se hrálo samozřejmě rovněž v Klánovicích a to tradičně koncem září. Přihlášeno bylo 16 hráčů z nichž 6 bylo z GCP, 4 z GKL, 4 z GK Třemšín a 2 z GC Brno. V prvním kole pět hráčů nenastoupilo, mezi nimi i S.Schubert. Do druhého kola postoupili všichni favorité. Ve druhém kole zvítězil Hanno Tonder nad S.Žemlou 8/7, Karel Hynek nad Ádou Polákem 8/6, Jan Bečvář nad Tachovským 7/6 a Zd.Peters nad Josefem Malečkem 6/5.

V semifinále se měli utkat H.Tonder se Zd.Petersem a J.Bečvář s K.Hynkem. Uskutečnilo se však pouze semifinále mezi K.Hynkem a J.Bečvářem, které skončilo Hynkovým vítězstvím 6/5. Ke druhému semifinále bohužel obhájce titulu H.Tonder nenastoupil z nám neznámých důvodů. Nebudeme však daleko od pravdy, když budeme hledat spojitost mezi jeho neúčastí v této důležité soutěži a smrtí jeho otce JUDr. Ferdinanda Tondera, dlouholetého jednatele Golfového svazu ČSR a bývalého prezidenta GKL. Dr.Tonder zemřel 2.října 1940.

Ve finále Mistrovství se tedy střetli K.Hynek a Zd.Peters. Zvítězil K.Hynek 5/4 a získal tak svůj první mistrovský titul. Masarykův pohár se tentokrát z pochopitelných důvodů poprvé neuděloval.

O sezóně 1941 toho bohužel víme velmi málo a nezbývá než citovat z Historie čs.golfu Ivana Vávry. " Přes dobové potíže byla další sezóna 1941 až do červnového přepadení Sovětského svazu a zejména do zářijového nástupu R.Heydricha velmi rušná. Téměř každou neděli byly pořádány soutěže, řady kvalitních hráčů se rozšiřovaly, stoupala zdravá rivalita i kvalita hry. Klubovým mistrem (zřejmě vítězem Švestkova poháru) i vítězem Mistrovství se stal opět H.Tonder, mistryní v kategorii žen Anna Strobachová - oba členové GK Líšnice".

 První projekt Klánovické golfové klubovny, který se změnil na tu nynější Golfovou klubovnu. Převzato ze stránek Antonína Krčmáře, které už neexistuji 

Pohár věnováný T. G. Masarykem 

Monika Bažantová a Tomáš Hradecký 

Monika Bažantová z Golfu Klánovice a Tomáš Hradecký

Vztah Moniky Bažantové a Tomáše Hradeckého je pevně spjat s klánovickým golfovým prostředím, kde oba působili z opačných stran téže komunity, a provázela ho jak spolupráce, tak vzájemné spory.

Zde jsou hlavní body jejich propojení:

  • Společné začátky v Klánovicích: Tomáš Hradecký, známá klánovická postava s rodinnými vazbami na tamní historický golf (jeho matka Vladimíra „Dadula“ Hradecká patřila k pamětníkům prvorepublikového klubu), byl u zrodu snah o obnovení klubu v 90. letech. S Monikou Bažantovou se osobně potkal v roce 2005, kdy byl přizván jako fotograf na jednání mezi zástupci místního úřadu a investory (Milošem Drbalem a právě Bažantovou), a následně i při zakládání samotného nového golfového klubu.
  • Spolupráce na propagaci: V době největšího rozmachu aktivit společnosti Forest Golf Resort Praha (kolem let 2007–2010) Tomáš Hradecký působil pro klub jako fotograf. Jeho snímky doprovázely tiskové zprávy a články v Klánovickém zpravodaji, kde Monika Bažantová jako výkonná prezidentka obhajovala záměr výstavby hřiště před veřejností.  Klánovický Zpravodaj 2008 
  • Oficiální korespondence a spory: Jejich profesní a sousedský vztah měl i formální a napjatější rovinu. Zveřejněná e-mailová komunikace z roku 2011 ukazuje situaci, kdy se Tomáš Hradecký (podepisující se jako Caddie Tomáš) dožadoval vydání své klubové registrace a legitimace. Monika Bažantová z pozice výkonné prezidentky klubu striktně vyžadovala standardní postup – tedy řádné vyplnění přihlášky a uhrazení tehdejšího ročního členského poplatku ve výši 2 011 Kč.         e-mal

Tomáš Hradecký na svých soukromých webových stránkách dlouhodobě mapuje klánovickou historii i zákulisí tamního golfového dění, včetně vzpomínek na schůzky a turnaje, kterých se Monika Bažantová účastnila.